"Vypadá to, že iniciativa prošla. Je to obrovské překvapení," hlásila už třicet minut po poledni jedna ze švýcarských televizních stanic. Později úřady oficiálně oznámily, že se pro zákaz vyslovilo 57,5 procenta voličů. Lidé ho schválili ve 22 ze 26 kantonů.
Vláda krátce po vyhlášení definitivních výsledků uvedla, že rozhodnutí občanů bude respektovat a budování nových minaretů nebude nadále možné. "Muslimové ve Švýcarsku mohou praktikovat své náboženství, ať už o samotě nebo ve skupině, a žít podle své víry jako doposud," uvedla ve svém prohlášení. Výstavbu mešit dnešní rozhodnutí nenaruší.
MinaretMinaret je věžovitá stavba, která je součásti mešity. Sloužit má ke svolávání k modlitbě. Nahoře je místo pro muezzina, který věřící k modlitbě svolává. Na mnoha místech nahradily muezziny reproduktory. |
Překvapením není jen výsledek, ale i nečekaně velký zájem o hlasování - volit přišlo 54 procent Švýcarů.
Průzkumy před dnešním hlasováním naznačovaly, že ačkoliv počet příznivců myšlenky postupně rostl, nemělo by to stačit ke schválení zákazu. Podle ankety institutu gfs.bern z minulého týdne bylo pro zákaz 37 procent voličů, proti 53.
Záměr krajně pravicových politiků nejprve vzbudil vlnu nevole a to i kvůli své kontroverzní kampani. Na internetu se například objevila hra, v níž ve švýcarské krajině rostou minarety a lidé je mají klikem myši "odstřelit". Města také zaplavily plakáty, na nichž je v černé barvě vyobrazena muslimka v burce. Za ní trčí ze švýcarské vlajky minarety jako rakety.
Krajně pravicoví politici sdružení v iniciativě Proti stavbě minaretů tvrdili, že jim nešlo o zákaz mešit, ale jen minaretů, které pro ně nejsou symbolem náboženství, ale moci.
"Minaret není nevinná budova. V minulosti se používal k označení území, k označení postupu islámského práva v cizích zemí," míní Oskar Freysinger. Aby dosáhlo referenda, nasbíralo sdružení více než 100 tisíc podpisů, které jsou k vyhlášení hlasování zapotřebí.
V zemi jsou čtyři minarety
Švýcarská lidová strana (SVP) kruhovité věže považuje za symboly militantního islámu. Ze dvou set mešit ve Švýcarsku mají minarety jen čtyři z nich a svolávat k modlitbám se z nich v alpské zemi nesmí.
Mezi švýcarskými muslimy, jichž je kolem 400 tisíc, vyvolalo už samotné vypsání referenda frustraci. Trvali na tom, že chtějí jen rozeznatelnou mešitu. "Nahlížíme na minaret jako na symbol náboženské svobody," prohlásil například Mahmoud El Guindi z Islámského centra v Curychu.
Mešita v Curychu (26. října 2009)
"Ve společnosti se někdy objevuje strach z islámu a muslimů, na základě různých politických události. Když sem lidé přijdou (...) uvidí, že islám je mírumilovné náboženství, tak jako ostatní víry." Švýcarští muslimové proto otevřeli na začátku listopadu mešity veřejnosti.
Znepokojení vyvolalo švýcarské referendum včetně kampaně také v zahraničí. Organizace Amnesty International tento týden vyzvala Švýcary, aby zákaz výstavby minaretů odmítli. Upozornila, že opak by byl porušením švýcarských závazků k dodržování náboženské svobody.
Poškodí to vztahy s islámskými zeměmi, bojí se Bern
Stejně apelovala na obyvatele švýcarská vláda a parlament. Překvapivý výsledek je tak pro švýcarskou vládu velmi špatnou zprávou. Bojí se, že to vyvolá nepokoje v muslimské komunitě a poškodí vztahy s islámskými zeměmi, uvedla zpravodajka BBC v Bernu Imogen Foulkesová.
Rozhodnutí Švýcarů podle agentury AP vyvolalo obavy z ekonomického bojkotu Švýcarska zámožnými muslimy, kteří využívají tamní bankovnictví a v alpské zemi také nakupují a jezdí tam na dovolenou.
Muslimové ve ŠvýcarskuVe Švýcarsku žije odhadem 400 tisíc muslimů, většinou z bývalé Jugoslávie nebo Turecka. Švýcarsko má 7,5 milionů obyvatel. Po křesťanství je islám druhým nejrozšířenějším náboženstvím v zemi. Podle vlády aktivně praktikuje náboženství méně než 13 procent tamních muslimů. Pod Alpami stojí dvě stě mešit, jen čtyři z nich mají i minaret. |
