Podle oficiálních výsledků smlouvu podpořilo 59,6 procenta hlasujících. Server listu Neue Zürcher Zeitung označil tak jasný výsledek ve prospěch záměru za překvapivý. Předvolební průzkumy totiž ukazovaly na těsné hlasování.
Smlouva umožňuje občanům 25 států Unie a také Islandu, Norska a Lichtenštejnska snadný přístup k práci, bydlení, studiu nebo turistice v alpské republice. Švýcaři zároveň rozhodovali o jejím rozšíření pro unijní nováčky Rumunsko a Bulharsko, což budilo největší spory.
Nejsilnější švýcarská strana, populističtí lidovci, totiž varovala, že by do země mohla za prací a za sociálními výhodami přijít řada obyvatel z chudších částí EU, což by prý mohlo zvýšit kriminalitu.
Dohoda o volném pohybu osob začala ve Švýcarsku platit v roce 2002.
Naposledy se jí Švýcaři zabývali v září 2005, kdy v referendu odsouhlasili rozšíření smlouvy o deset nových členů EU včetně Česka.
Češi teď Unii předsedají a výsledek referenda předsednictví uvítalo: "Blahopřejeme švýcarskému lidu k vyjádření přání pokračovat ve spolupráci s Evropskou unií založené na svobodě volného pohybu osob, jedné ze základních svobod, která platí pro všechny členské státy Evropské unie."
Švýcarsko není členem EU, ale podílí se na mnoha jejích programech a aktivitách. Tato země je třetím největším obchodním partnerem unie, hned po USA a Číně. Žije zde a pracuje přibližně 800 tisíc občanů EU. Podle Reuters pochází každý třetí vydělaný švýcarský frank ze spolupráce s unií.
Švýcarská konfederace, které si zakládá na přímé demokracii, pořádá referenda několikrát do roka. Je běžné, že vláda předkládá občanům k rozhodnutí i závažné problémy ovlivňujících chod země. Kromě celostátních referend se konají lidová hlasování i na úrovni kantonů či obcí.
