Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Švýcaři hlasují: Vyhostit cizince kriminálníka? ANO, nebo ANO?

  19:14aktualizováno  19:14
Dosud rozhoduje ve Švýcarsku o vyhoštění cizince, který spáchal trestný čin, soud. O víkendu však jdou Švýcaři k referendu, kde si budou moci vybrat hned ze dvou návrhů o automatickém vyhoštění. Nejsilnější strana parlamentu šla do kampaně s "černými ovcemi".

Propagační materiál Švýcarské národní strany | foto: Schweizerische Volkspartei

Na červené vlajce s bílým křížem stojí dvě ovce. Jedna černá a jedna bílá. Ta bílá nakopává do zadnice černou a doslova ji tak vykopává z vlajky. Vlajka představuje Švýcarsko, bílá ovce Švýcara, černá cizince. Jednoho ze zhruba 1,7 milionu cizinců, kteří v zemi žijí, jednoho z 21,7 procenta obyvatel.

A ne, nejedná se o malůvku neonacistické organizace. Tahle "malůvka" je oficiální pozvánkou k nedělnímu referendu. Vytvořila ji skupina, která také nasbírala 210 919 podpisů potřebných k vyvolání lidového hlasování. Skupina, kterou založila SVP, Švýcarská lidová strana. Nejsilnější partaj švýcarského dvoukomorového parlamentu.

Hlasujte pro nás a místo 400 vyhostíme 1 500 cizinců ročně

"Hodně Švýcarek a Švýcarů se už necítí bezpečně ve vlastní zemi. Nejen starší lidé se už večer neodvažují vycházet ze svých domů," uvádí iniciativa "Ano vyhošťování" v brožuře, kterou dostal do své schránky každý obyvatel země.

Jak je to v Česku

O vyhoštění po spáchání trestného činu může v Česku rozhodnout soudce, rozhoduje individuálně. Neexistuje žádné kritérium či výčet trestných činů, u kterých se vyhoštění doporučuje. V roce 2008 bylo v ČR uloženo 806 trestů vyhoštění, o rok později 610. Policie vyhostila letos 2062 cizinců, nejčastěji Ukrajinců (38,8 %) a Vietnamců (13 %). Důvodem byl pobyt bez platného víza či pasu. V zemi nyní žije 425 568 cizinců.

Lidová strana navrhuje, aby každý cizinec, který v zemi spáchá některý z vyjmenovaných trestných činů (vražda, zabití, znásilnění, vloupání, obchod s lidmi a další), byl automaticky vyhoštěn. Dosud o tom rozhoduje soud individuálně, podle okolností každého jednotlivého případu.

"Spolkový úřad pro migraci odhaduje počet vyhoštěných cizinců na zhruba 400 ročně. S naší iniciativou se dá počítat se zhruba 1 500 vyhoštěními ročně," láká strana k urnám.

Tato brožura, vydávaná státem, má napomoci lidem rozhodnout se. Přináší argumenty a stejně tak doporučení parlamentu, jak mají lidé hlasovat.
V tomto případě radí návrh odmítnout. Byť poněkud nepřesvědčivě. Z dvou set poslanců sněmovny doporučuje podpořit návrh 82 politiků a zamítnout pak 92. Většina tedy nepříliš výrazná.

A tomu zbytku nevadí to, že by tak cizinci byli vlastně trestáni dvakrát, nebo to, že by je mohli vyhostit do zemí, kde jim hrozí nebezpečí. Ani to, že se může jednat o člověka, který v zemi žije desítky let nebo se tu narodil a je to už jeho domov. Nebo třeba skutečnost, že takto může být teoreticky vyhoštěna celá rodina jen proto, že syn dal kamarádovi jointa marihuany a soudce to ohodnotil jako obchod s drogami.

Vadí jim, že návrh není zcela jasný a podávají svůj: Vyhoštěn bude automaticky každý, kdo se dopustí trestného činu, za nějž hrozí více než rok vězení, což je například i vydírání, braní rukojmí či žhářství. Nebo také ten, kdo bude odsouzen za jakýkoliv trestný čin k více než dvěma letům vězení.

Případ napraveného Albánce

Jinými slovy, prašť jako uhoď. Organizace zabývající se otázkami integrace a s nimi i například zelení či sociální demokraté se chytají za hlavu. A vytvářejí svou vlastní kampaň k referendu: 2 x ne. Argumentují mimo jiné příběhem jednoho mladíka.

Když mu bylo osmnáct, dostal první trest - za držení drog a krádež. V devatenácti letech propadl tvrdým drogám. Vydělával si na ně tak, že občas někomu drogu prodal nebo kradl. Soud jej za to poslal do vězení na dva roky.

Švýcarská města zaplavily plakáty Švýcarské lidové strany vyzývající k zákazu stavbě minaretů v zemi. (4. listopadu 2009)

Švýcarská města před rokem zaplavily plakáty Švýcarské lidové strany vyzývající k zákazu stavbě minaretů v zemi. (4. listopadu 2009)

"Dnes je tento ve Švýcarsku rozený Kosovan čistý. Žije v kantonu Curych, má stálé místo a před svatbou se Švýcarkou. Mluví lépe německy než albánsky a od dob, kdy zemřela jeho babička, už v Kosovu nikoho nezná. Ani jeden z návrhů nedává lidem, jako je tento mladík, druhou šanci," uvádí iniciativa na svých webových stránkách.

Část sociálních demokratů však už uznala, že dvojité ne je spíše snem. A doporučuje hlasovat pro druhý návrh. Ten alespoň počítá se zavedením pojmu integrace do ústavy. A tím se zavedením povinnosti pro všechny kantony integraci cizinců podporovat.

Cizinci? Ti nám nevadí

Švýcarský institut pro výzkum veřejného mínění Isopublic oslovil týden před hlasováním více než tisíc Švýcarů v německy mluvící a západní části země.

Dozvěděl se tak například, že 84 procent Švýcarů nemělo žádné negativní zkušenosti s cizinci. Podle 75 procent oslovených by dokonce Švýcarsko bez cizinců nebylo tak úspěšné. Jenže podobné výzkumy ve Švýcarsku matou.

Přesně před rokem vycházely také. To měli obyvatelé této malé evropské země před sebou hlasování o zákazu minaretů. A v rozporu se všemi výzkumy veřejného mínění hlasovali pro.

VYHOŠTOVÁNÍ: nutná obrana, nebo diskriminace?

Argumenty pro:

1. Podle informací iniciativy ANO vyhošťování spáchají cizinci zhruba polovinu trestných činů ve Švýcarsku. A to od roku 2003. Cizinci zodpovídají například za 62 procent případů znásilnění či 59 případů zabití.

2. Návrh se netýká cizinců, kteří jsou v zemi už delší dobu a jsou integrovaní. Ti z toho budou naopak profitovat.

3. V současné době nejsou postupy při rozhodování o vyhoštění cizinců stejné ve všech kantonech. To by nový zákon ujednotil.

Argumenty proti:

1. Návrh diskriminuje jednu skupinu obyvatel. Pokud se zapracuje v rámci všech uzavřených mezinárodních smluv, bude se týkat jen cizinců mimo EU, tedy jen 8,3 procenta obyvatel. Cizinců žije ve Švýcarsku 21,1 procenta.

2. Návrh postihne i ty, kteří tu žijí druhou či třetí generaci a patří ke švýcarské společnosti, bez ohledu na to, zda mají "červený pas".

3. Cizinci by neměli mít zvláštní práva než zbytek populace, ale stejně tak by neměli mít ani zvláštní, dvojnásobné tresty.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Kresba Empire State Building, kterou v 90. letech stvořil Donald Trump
Donald Trump, umělec. Prezidentovy malůvky se prodávají za statisíce

Jednoduchá kresba Empire State Building, kterou před lety černou fixou nakreslil Donald Trump, se ve čtvrtek v Los Angeles vydražila za 16 000 dolarů, tedy asi...  celý článek

Japonci přišli k předčasným volbám, které vyhlásil premir Šinzó Abe (22. října...
Předčasné volby v Japonsku komplikuje tajfun Lan. Lidé přesto chodí k urnám

Japonci se po ránu místního času vypravili do volebních místností, aby hlasovali v předčasných volbách. Vyhlásil je premiér Šinzó Abe po sérii skandálů své...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.