"Nemůžete vládnout této zemi s bajonety, stejně jako nebudu moci vládnout já, pokud se nedohodneme," řekl Zelaya v honduraském rozhlase Radio Globo na adresu vlády, která ho 28. června svrhla a vyhnala ze země.
Zelaya, který po pátečním krátkém vstupu na honduraské území strávil noc v nikaragujské obci Ocotal, promluvil v rozhlase předtím, než se vydal znovu k hranicím.
Strůjci státního převratu z 28. dubna "se drží u moci pomocí pušek a bajonetů, a vláda je de facto pod kontrolou armády", řekl Zelaya.
K hranicím se vypravily stovky stoupenců svrženého prezidenta navzdory tomu, že v Hondurasu byl vyhlášen zákaz nočního vycházení. Ten platí od pátečního poledne (20 hodin SELČ) do sobotních 18 hodin (neděle 02:00 SELČ). K hranicím byly navíc podle Radia Globo vyslány asi tři tisíce vojáků a policistů, kteří jim mají zabránit v přístupu k hranicím a Zelayovi v návratu do vlasti.
Úřadující honduraský prezident Roberto Micheletti označil čin Manuela Zelayi za neodpovědný a potvrdil, že pokud se vrátí do Hondurasu, bude podle ústavy za zradu a korupci zadržen policií, nikoli vojáky.
V pátek pořádkové síly nicméně učinily pár kroků zpět, když Zelaya překročil hranici a vstoupil na honduraskou půdu. Zelayovi stoupenci dnes obvinili policii, že zabila jednoho jejich kolegu, který byl den předtím zadržen u hranic Nikaragui. Jeho tělo bylo potom objeveno na cestě a neslo stopy ran. - čtěte Svržený prezident se vydal na hranice Hondurasu
"Včera (pátek) svědci viděli, jako ho zadržela policie, když se stovkami dalších Zelayových stoupenců přišel k hranicím očekávat návrat svého prezidenta. Policie a armáda je zablokovala v El Paraísu asi deset kilometrů od hranic," uvedlo Radio Globo a dodalo, že mrtvého mladíka identifikovali jeho přátelé.
Zelaya se poprvé pokusil o návrat do země už 5. července, ale tehdy mu v tom zabránili noví vládci Hondurasu. Vojáci obsadili letištní plochu a nedovolili letounu v honduraské metropoli přistát.
Zelaya byl svržen poté, co honduraský nejvyšší soud nařídil jeho zatčení, protože ignoroval příkaz ke zrušení plánovaného referenda, jež mělo rozhodnout o prodloužení prezidentského mandátu. Vojáci namísto zatčení Zelayu vypudili ze země. Parlament následně jmenoval nového dočasného prezidenta.
Všechny vlády západního světa, včetně regionálních, puč v Hondurasu odsoudily a požadují návrat legálně zvoleného prezidenta do úřadu.
Washington varoval, že vůči Hondurasu uplatní tvrdé sankce, stejně jako to učinila Evropská unie a další země. Spojené státy a další země ale zároveň vyzvaly Zelayu, aby se nepokoušel vrátit do země proti vůli pučistů, protože by to mohlo vyvolat v Hondurasu krvavé násilí a nepokoje.
