Vláda chce změnit Ústavu tak, aby svržení kabinetu bylo obtížnější. Sněmovna by zároveň musela odhlasovat i nového premiéra.

Vláda chce změnit Ústavu tak, aby svržení kabinetu bylo obtížnější. Sněmovna by zároveň musela odhlasovat i nového premiéra. | foto: Petr Topič, MAFRA

Svrhnout vládu má být těžší. Je tu zákon vyprovokovaný Paroubkem

  • 557
Hlasovat o svržení vlády by podle návrhu změny ústavy bylo obtížnější. Už současně s hlasováním o nedůvěře vládě by opozice musela zároveň předložit jméno kandidáta na příštího premiéra. Nemělo by se tak opakovat to, co v 2009, kdy Jiří Paroubek svrhl vládu Mirka Topolánka a neexistoval hned jasný plán, co bude dál.

"Je to snaha o větší stabilitu vlády," hájí vládní návrh vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných. Jednání o návrhu vláda na měsíc předložila, aby o něm mohla jednat s parlamentní opozicí ve Sněmovně i v Senátu.

Oproti současnému stavu by se pravidla hlasování o nedůvěře změnila tak, že Sněmovna by se zároveň musela shodnout na jménu nového předsedy vlády.

"Vláda to nedělá kvůli sobě, ale pro jakoukoli příští vládu," zdůraznil ve středu premiér a předseda ODS Petr Nečas.

Když se na jaře 2009 tehdejšímu předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi povedlo shodit Topolánkovu vládu právě v době, kdy Česko předsedalo Evropské unii, musely strany nového premiéra klopotně hledat. Nakonec se shodly na tehdejším šéfovi Českého statistického úřadu Janu Fischerovi.

Vláda se inspirovala v Německu

Podobná pravidla nejsou v Evropě ojedinělá, vláda se inspirovala například v Německu. Návrh na zavedení "konstruktivní nedůvěry vládě" do ústavy má podle vlády sloužit jako pojistka před zneužíváním hlasování o nedůvěře. "Jde o to, aby se nehlasovalo jen ze sportu, pro legraci," říká Peake.

Pokud se totiž o nedůvěře vládě hlasuje příliš často, i bez předem jasné naděje na úspěch, hrozí podle vlády riziko nestability v zemi s negativními ekonomickými dopady.

V případě zavedení institutu vyslovení "konstruktivní nedůvěry vládě" by Sněmovna mohla vládě vyslovit nedůvěru tehdy, pokud by byl návrh předložen písemně nejméně padesáti poslanci a obsahovat i jméno kandidáta na nového premiéra.

Samotné hlasování by se pak muselo uskutečnit v časovém rozmezí nejdříve 48 hodin od podání návrhu a nejpozději do 7 dnů. Stejně jako nyní by pro nedůvěru vládě a zároveň pro nového premiéra musela hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců. Nového předsedu vlády by pak jmenoval prezident na základě návrhu Poslanecké sněmovny.

Opozice má výhrady. Vláda nabízí změnu až od roku 2014

V případě, že Sněmovna nedůvěru vládě nevyjádří, bylo by další hlasování možné dřív než za šest měsíců jedině v případě, že to podpoří nejméně osmdesát poslanců.

Aby návrh Nečasovy vlády prošel, bude se muset koalice shodnout s opozicí, která má k navržené změně ústavy zatím výhrady. Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc návrhu vytýká to, že v době, kdy má být zavedena přímá volba prezidenta, měl by být podle vládního návrhu prezident omezen při výběru premiéra.

Vláda chce po předložení návrhu do Sněmovny s opozicí vyjednávat. Ulehčit schválení návrhu by podle ní mohlo, že i současná opozice chce být jednou vládou a nová pravidla by tak pomohla i jí. Změnu pravidel vláda navrhuje až od roku 2014, tedy prakticky od příštího volebního období.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video