Pětatřicetiletá mniška Palden Choetsová stála třetí listopadový den hodinu po poledni na ulici ve městě Tawu v provincii S'-čchuan. Z šafránového roucha jí čpěl benzin a několik loků hořlaviny nepříjemně svíralo útroby. Zbývalo jen škrtnout.
Plameny rychle pohltily mnišský šat a za pár vteřin celou postavu. Obří lidská fakule přesto nedala najevo jediný náznak bolesti. Z plamenů se jen ozval zoufalý výkřik: "Chci, aby se dalajlama vrátil do Číny. Chci svobodu pro Tibet."
Život upálené mnišky |
Bezvládná postava se po necelé půlminutě sesunula k obrubníku rušné ulice. Na videu, které se podařilo propašovat z Číny, ještě kolemjdoucí žena v tradičním oblečení hází přes hořící postavu tibetský bílý šátek khatak.
Žila v domě z hlíny a upálených litovala
Mniška s upřímným pohledem by zřejmě byla jen další bezejmennou výčitkou čínské kulturní genocidy, kterou se Peking snaží ututlat. Jenže po stopách ženy se do rozeklaných hor jihozápadní Číny vydali reportéři agentury Reuters a poskládali střípky jejího osudu.
Letošní nejstarší oběť vlny sebeupalování žila skromným životem mezi zdmi zapadlého ženského buddhistického kláštera Gangen Jangchup Choeling, kam vede jen klikatá kamenitá cesta.
V chýši z hliněných cihel pobývala více než deset let, pilně studovala tibetský buddhismus a ráda četla ze starých náboženských textů. Podle přátel byla horlivou obdivovatelkou dalajlamy. "V srdci si vždy přála, aby se dalajlama vrátil do Číny," uvedla jedna z vysoce postavených mnišek.
Osudný den zazvonil v klášteře telefon a rozrušený hlas oznamoval, že se Palden upálila na ulici v hodinu vzdáleném městě. "Některé z nás seběhly dolů, aby jí pomohly. Ale už bylo příliš pozdě," popisovala mniška den, kdy se do kláštera donesla smutná novina.
Jen pár dní předtím se přitom Palden kamarádkám svěřila, že upálených lidí velmi lituje. Jeptiška, stejně jako další lidské pochodně, z nichž nejméně polovina v plamenech zemřela, přitom sáhla ke způsobu smrti, který Tibeťané ještě před dvěma lety zcela odmítali.
Jak zastrašit lidi, kteří jsou připraveni se upálit?
Podle odborníků je sebeupalování proti buddhistickému učení a jen potvrzuje, jak zoufalé musely oběti být. Do kouta je podle BBC zahnalo systematické potírání tibetské kultury i šikana klášterů ze strany Pekingu. Frustrované oběti nepochybně také chtěly zburcovat světové veřejné mínění.
Čínské soudruhy se jim podařilo zaskočit. "Hlavní obavy vlády spočívají v tom, že přesně neví, jak na to odpovědět," soudí Nicholas Bequelin, který se ve studiích pro Human Rights Watch zabývá Čínou. "Obyčejně vláda spoléhá na zastrašování, ale jak zastrašit lidi, kteří jsou připraveni se upálit?" zamýšlí se.
Vláda tak sáhla po osvědčených nástrojích strachu. Vzpurné regiony Kan-c' a A-pa, kde se odehrála drtivá většina upálení, zaplavila policisty a vojáky. "Je jich tu více než obyvatel," postěžoval si listu The Guardian mnich z kláštera Kirti v oblasti A-pa. Do regionů nesmí západní média.
Smrt za 150 tisícČínské oddělení propagandy zapojilo snad všechna svá oddělení, aby z vlny sebeupalování obvinilo tibetskou exilovou vládu. Státní média uvedla, že jde o konspiraci dalajlamovy kliky, která prý za každého upáleného, který zemře, vyplácí v přepočtu 150 tisíc korun. Pokud upálený přežije, dostane údajně klášter a pozůstalí něco přes sto tisíc korun. Zdroj: The Times |
Některé kláštery vláda podle BBC zavřela, do jiných povolala politruky, kteří mnichy převychovávají. Mnoho duchovních muselo kláštery opustit nebo beze stopy zmizelo, zbylí musí čas od času veřejně pranýřovat dalajlamu. Situace je podle mnohých horší než za nepokojů v Tibetu v roce 2008.
Represe ani držhubné krizi neřeší
Upálené Peking překřtil na teroristy. Za hlavního viníka událostí označil dalajlamovu kliku, která prý jiskru sebeupalování zažehla a dále ji rozdmychává. Exilová tibetská vláda prý za upálení vyplácí štědré příspěvky (viz rámeček).
Mnichy chce režim ukonejšit důchody, zdravotním pojištěním i kapesným na živobytí. Nic ale nezabírá a podle The Guardian už po klášterech kolují listiny se jmény mnichů, kteří jsou připraveni protestovat proti útlaku sebeupálením.
Aktuální není otázka, kdo živé ohně rozdmýchává, ale kdo a jak je uhasí. Čína je ve slepé uličce a svět se ptá, kolik zoufalých hrdinů a hrdinek ještě bude muset uhořet, aby Peking povolil smyčku, jež Tibeťany dusí už desítky let.
