Nezatěžoval se ani tím, že posudek stále není konečný: ještě se čeká na vyjádření dvou Froweinových partnerů, Christophera Prouta z Británie a Švéda Ulfa Bernitze, která mají do Bruselu dorazit dnes.
Podle Svobody ale "nelze železnou logiku profesora Froweina nijak rozbít" a jeho zpráva je "logicky zcela jasná a nezpochybnitelná". "Nelze asi mít jiný názor – nevím, kdo by si troufl rozbít jeho logiku," tvrdil.
Šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok je opatrnější: "Nemohu dělat konečné závěry. Zpráva ukázala, že nejsou překážky, které by se nedaly překonat. Jisté překážky jsou, ale ne v otázkách poválečného uspořádání," prohlásil.
I když Benešovy dekrety netvoří právní překážku, mohou být stále politickým problémem, pokud se jich některý členský stát unie chopí. Brok proto zdůrazňuje vhodnost politického gesta z české strany, což ostatně doporučuje i Froweinova zpráva.
Tento podnět ale Svoboda smetl. "Pan Brok zvedl otázku nějakého gesta – my jsme to jen vyslechli," prohlásil a dodal, že "jsme suverénní stát a nebudeme dělat nic pod nátlakem zvenčí".
Froweinova zpráva ale výslovně uvádí, že "by bylo vhodné, kdyby Česká republika potvrdila, že lituje důsledků zákona č. 115 (o amnestii), jak se stalo v česko-německé deklaraci". Zákon o amnestii totiž nepromíjel jen násilné a nezákonné činy z doby války, ale prodlužoval amnestijní lhůtu až do 28. října 1945, takže pokrýval i celé období "divokého odsunu".
Rakousko dalo po zveřejnění Froweinovy zprávy najevo, že na dalších jednáních o problému dekretů trvá. "Právní otázky jsou jedna věc a morální a politické otázky jiná věc," řekla v pondělí k závěrům německého experta rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrero-Waldnerová.
Do unie lze i s dekrety
Třicetistránkovou zprávu vypracovali z pověření europoslanců tři renomovaní odborníci na mezinárodní právo: Němec Jürgen Frowein, Švéd Ulf Bernitz a Brit Christopher Prout. Zmínění experti měli mimo jiné odpovědět na otázku, zda dekrety dosud mají diskriminující právní platnost, která by nebyla v souladu s evropským právem.
Podle informací listu Die Presse experti EP stejně jako Evropská komise, která paralelně pracuje na vlastním rozboru, dospěli k závěru, ze tomu tak není. Dekrety podle nich s platným právem EU "nejsou neslučitelné".
Za problematický však podle Kurieru a Die Presse označili Frowein i oba jeho kolegové zákon z roku 1946, který se zpětnou platností zaručil beztrestnost i pachatelům násilností a vražd na vyháněných Němcích a Maďarech. V tomto bodě EP podle rakouského tisku očekává "politické gesto" Prahy.
Rozprava v plénu EP k otázce dekretů je naplánována na polovinu listopadu - v týdnu před předčasnými volbami v Rakousku, které je nejhalasnějším oponentem dekretů. Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová se k expertize hodlá vyjádřit už na dnešním zasedání s kolegy z ostatních členských států EU.
V Rakousku budou volby
V Rakousku jsou nyní Benešovy dekrety tématem předvolební kampaně ultrapravicových Svobodných (FPÖ), kteří usilují o setrvání ve vládní koalici s lidovci (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela i po volbách 24. listopadu. Nový předseda FPÖ Mathias Reichhold naposledy v pátek Praze pohrozil vetem, pokud dekrety zůstanou v platnosti.
Na zrušení dekretů dál naléhají i představitelé sudetských Němců v Rakousku. Zrušení tzv. zákona o amnestii by jim podle Die Presse nestačilo. "Je-li to poslední slovo, tak je to pro nás neúspěch," cituje list místopředsedu jejich krajanského sdružení Alfreda Bäckera.
