Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svoboda: Mise v Iráku uspěla

  0:01aktualizováno  0:01
Česká republika učinila další krok k tomu, aby se mohla výrazněji podílet na obnově Iráku a zúročit tak již poskytnutou pomoc zemi, která obtížně hledá novou demokratickou tvář. Ministr zahraničí Cyril Svoboda včera již podruhé za sedm měsíců navštívil poválečný Irák.

Nyní především proto, aby napomohl při jednáních dvanácti zástupcům českých firem, kteří se snaží získat kontrakty na rekonstrukci této budoucí ropné velmoci.

"Mise byla mimořádně úspěšná. Nyní víme, že máme dveře otevřené a možnost podepisovat důležité kontrakty. Už v následujících hodinách se naši podnikatelé setkají přímo se zástupci dvou hlavních amerických kontraktorů - společností Bechtel a Halliburton," řekl Svoboda po skončení klíčových setkání s Američany Robertem Jonesem, zástupcem šéfa civilní správy Iráku, a s ředitelem Rozvoje soukromého sektoru Thomasem Foleyem.

Ještě více než dříve se tak otevírají dveře pro české podniky, které se chtějí podílet na budování a rekonstrukci rafinerií, vodohospodářství, hledání vodních zdrojů, poradenství i třeba výroby armádní výstroje.

Den v Bagdádu příliš optimisticky nezačal. Kolona třinácti vozů delegace s pancéřovanými vozy, po zuby ozbrojenou americkou a českou ochrankou projížděla v nezvykle hustém dešti zdevastovanými a zanedbanými čtvrtěmi města, z nichž velké části jsou nyní vojenskou základnou koaličních sil.

Ve vzduchu byly cítit obavy z možných útoků. Několikrát se z ulic ozvalo i staccato ručních zbraní. Jedna z prvních zastávek konvoje byla paradoxně tam, kam byly vždy nuceny jet i všechny zahraniční delegace za Saddámova režimu.

K pompéznímu památníku Neznámého vojína, jejž nechal vybudovat diktátor jako vzpomínku na statisíce obětí irácko-íránské války, kterou přitom sám vyprovokoval.

Hned vedle pak stále trčí nesmyslná "přehlídková ranvej" s prázdnými tribunami, kde Saddám pořádal okázalé vojenské přehlídky. Delegace míjela i absurdní gigantickou polostavbu největší mešity světa, kterou chtěl Saddám ohromit arabský svět, ale už to nestihl.

Atmosféra trochu padla i na ministra Svobodu. "Musím říci, že sám přímo ve městě tak velkou změnu nevidím," srovnával své první pocity z jízdy městem s pobytem loni v červenci. O to optimističtěji však vyzněl zbytek dne - důležité schůzky českých, amerických a iráckých činitelů.

Velká zasedací síň Saddámova pláce v Bagdádu, kde dnes sídlí Civilní správa Iráku, zažila včera první jednání svého druhu v této zemi, při kterém se u oválného stolu postupně krátce prezentovali se svými nabídkami jednotliví zástupci českých firem.

Američana Foleyho velmi zaujaly například projekty obnovy ropných rafinerií a vodohospodářství. "Byla to velmi důležitá schůzka. Nyní víme, kam se obrátit, s kým jednat, považuji to za úspěšný den a co se týče mé firmy jsem velmi optimistický," řekl po klíčovém jednání zástupce Tatry Kopřivnice Ronald Adams.

Právě pro Tatru by mohl Irák znamenat návrat ke ztracené slávě. Firma by sem chtěla prodat na 1500 vojenských nákladních aut. "To je auto, které patří právě do této pouště," dodal.

Češi měli přitom s sebou významného přímluvce - v Bagdádu je na všech klíčových jednáních doprovázel nový americký velvyslanec v Praze William Cabaniss. "Bylo by dobré, kdyby Češi dostali možnost ukázat své schopnosti," vyzval Cabaniss své krajany ve významných funkcích.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.