Nejprve dva příklady, o nichž se mluví jako o porušení základních práv.
Je to zákaz muslimských šátků ve francouzských školách a klece v Guantánamu, kde jsou drženi bez soudu údajní teroristé.
Obě věci způsobují ohromný poprask a přitom zjevně nemají žádný důležitý efekt. Američané by pravděpodobně od vězňů z Guantánama dostali informace spíš, kdyby je drželi v normálních podmínkách.
Zákaz šátků zas musí muslimové ve Francii chápat jako útlak a diskriminaci. Budou se bouřit, dokud nevymohou svou. Když už v Evropě muslimové masově žijí, je hloupé jim dávat najevo převahu "bílého muže".
Skutečný boj s terorismem musí být ovšem veden přiměřenými metodami. To jest skrytě, vynalézavě a mimořádně tvrdě. Zločinci islámské víry, kteří se rozhodli zničit Západ, totiž takoví jsou.
Bojovat s nimi mohou jen vycvičení specialisté - bojovníci Al-Kajdy a přidružených tlup totiž sami jsou specialisty. Normální člověk do toho boje může zasáhnout jediným způsobem. A sice tak, že bude volit politiky, kteří jsou odhodláni jej vést a zvítězit v něm.
A naopak - tajné služby a speciální jednotky by musely být neprofesionální, kdyby plýtvaly energií na porušování práv evropských či amerických občanů. Pozor: přísnější kontroly na letištích, na hranicích nebo nakrásně v metru žádným porušováním lidských práv nejsou. To by pak jejich porušováním musela být každá uzavírka na opravované silnici.
Ani to, že se specialisté při pátrání zaměří spíš na muslimské radikály, nelze brát jako porušení práv. Například pašeráky drog prostě také policie většinou nehledá mezi spořádanými úředníky po padesátce (i když tam mohou být). Pokud by tedy chtěly státní úřady pod záminkou, že chrání naši bezpečnost, zvětšovat svou moc, neměli bychom na takový trik skočit.
