Svoboda chce v Iráku vojáky

  • 68
Česká polní nemocnice v Iráku koncem roku skončí. Zdravotníky by mohla vystřídat ozbrojená jednotka. Ministr zahraničí Svoboda o tom začal diskutovat s politiky na večeři v Černínském paláci. Sílí totiž názor, že nemocnice není využívána úměrně vynaloženým nákladům - její provoz přišel na 750 milionů.

Svoboda proto soudí, že by do Iráku měli být posláni vojáci či policisté. "Je více než třeba věnovat se bezpečnosti v Iráku, kde je rozpuštěna armáda i policie a lidé mají v rukou zbraně," řekl Svoboda.

"Příspěvek ke stabilizačním silám je příspěvkem k ochraně Iráčanů, nelze mluvit o okupaci," dodal.

Nejčastěji se hovoří o tom, že by do Iráku měla nastoupit speciální protiteroristická jednotka z Prostějova. Tamní vojáci se na podobnou akci připravují už několik měsíců. Ministerstvo obrany změnu české účasti v Iráku podporuje.

"Máme signály od spojenců, že by takovou pomoc uvítali. Nás by to také vyšlo levněji než nemocnice," říká mluvčí resortu Ladislav Šticha. Aby mohli vojáci či policisté do Iráku zkraje příštího roku odjet, musí však dostat "propustku" od obou komor parlamentu.

Svoboda připouští, že získat podporu senátorů, zejména pak poslanců, bude ještě složitější, než tomu bylo při vyslání nemocnice. Mnoho koaličních poslanců, často z řad ČSSD, se k české roli v Iráku staví od počátku odmítavě.

Předseda zahraničního výboru sněmovny Vladimír Laštůvka by podpořil vyslání vojáků jen v případě, že by jednotka byla součástí mezinárodních sil, ale je proti jejímu začlenění pod americké velení. "Musíme si uvědomit, že ne všichni vojáci by se z takové mise vrátili," dodal Laštůvka.

Překážkou pro vyslání výsadkářů do Iráku však bude seškrtaný rozpočet armády na příští rok.

Polní nemocnici chybějí pacienti
Když se letos na jaře otevírala česká polní nemocnice v jihoirácké Basře, byla to velká sláva, které přihlíželo na čtyřicet místních kmenových vůdců. Diplomacie i vojáci se polním špitálem na každém kroku chlubili. S odstupem několika měsíců mají o smysluplnosti nákladného projektu pochyby.

Špičkové zařízení, které stálo tři čtvrtě miliardy korun, je totiž využíváno jen z části. "Ta nemocnice je na velmi vysoké úrovni, přitom většina úkonů je jen ambulantního rázu," poznamenal jeden z lékařů, který v Basře působil.

Statistika mu dává za pravdu: zatímco v Afghánistánu ošetřili čeští lékaři za přibližně stejné období půl roku dvacet tisíc lidí, v Iráku to bylo jen pět tisíc. Ministr zahraničí Cyril Svoboda nemocnici v létě navštívil a překvapilo ho, že z pěti desítek lůžek je obsazeno jen osm.

"V tu chvíli jsem si uvědomil, že by asi bývalo účelnější vyslat týmy lékařů do nemocnic spojenců," míní Svoboda. Nemocnice smí v Iráku fungovat na základě mandátu parlamentu do konce roku.

Zpočátku se uvažovalo o jeho prodloužení, dnes už to neplatí. "Po škrtech v našem rozpočtu ministr obrany nenavrhne vládě prodloužit tuto iráckou misi," uvedl mluvčí obrany Ladislav Šticha.

Podporu by stejně nenašel ani u mnoha poslanců. "Jsem pro stažení nemocnice z Iráku," prohlásil předseda zahraničního výboru sněmovny Vladimír Laštůvka. Navzdory současným pochybám mluvčí Šticha i ministr Svoboda zdůrazňují, že nemocnice odvedla kus dobré práce. "U spojenců jsme si vysloužili velkou chválu," řekl Šticha.

Neobsazená místa v nemocnici vysvětluje požadavkem spojenců, aby část lůžek byla volných pro zraněné vojáky. Odborníci vidí hned několik možností, proč nemocnice nepřinesla očekávaný efekt: v okolí Basry není lékařská péče tolik potřebná, jak se předpokládalo; obyvatelé českým lékařům nedůvěřují; namísto čekání na pacienty měli lékaři za nemocnými či zraněnými vyjíždět mimo nemocnici jako v Afghánistánu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video