O tom, zda by na českém území měly být rozmístěny i rakety nebo jen podpůrná zařízení, bude podle Svobody ještě rozhodovat vláda a parlament.
Na dotaz, zda by byl i pro umístění střel na českém území, uvedl, že to záleží na diskusi ve vládě, na ministerstvu obrany a v parlamentu.
"To je jeden z nejvyšších stupňů participace Česka v projektu. Povede se debata. Vědomě vám neřeknu míru participace," řekl.
Česko má čtyři možnosti, jak se zapojit
S účastí na protiraketové ochraně počítá nová bezpečnostní strategie státu. Podle Svobody jsou možné čtyři stupně zapojení: od aktivní politické podpory po rozmístění raket.
"Určitě bych byl rád, kdyby to bylo víc než aktivní politická podpora," řekl bez bližších podrobností.
Spekulace o míře účasti na protiraketové ochraně rozvířily českou mediální hladinu už loni.
Premiér Vladimír Špidla při své své nedávné návštěvě USA navrhl, že ČR postaví prapory na obranu proti zbraním hromadného ničení. Špidla ale popřel, že by v Americe jednal přímo o účasti v protiraketovém systému.
S deštníkem přišel Reagan
S myšlenkou protiraketového "deštníku" přišel už v 80. letech tehdejší prezident USA Ronald Reagan. Kvůli technickým potížím se však s projektem nezačalo.
Systém zahrnuje detekci odpálených nepřátelských raket a jejich zničení ve vysoké dráze letu jinou raketou. Česká republika je z hlediska své polohy ve středu Evropy podle Američanů vhodným místem pro umístění střel.
Před rokem 1989 tu měl své rakety tehdejší Sovětský svaz.
Američané ochrání Evropu, míní ministr
Svoboda dále hovořil o přítomnosti americké armády v Evropě. Podle něj je nezbytná pro zajištění bezpečnosti kontinentu.
Pokud by se rozhodovalo o případném umístění jednotek v Česku, mělo by se podle něj proto na tuto věc nahlížet očima celé Evropy, nejen českých občanů.
