„Naše země ztížily teroristům možnost dostat se k jadernému materiálu. Výrazně jsme snížili rizika,“ řekl Obama delegátům z více než pěti desítek zemí. Zároveň ale poznamenal, že i když se zatím žádné teroristické organizaci nepodařilo získat jaderné zbraně nebo takzvanou špinavou bombu, například Al-Káida se o to dlouho snažila. Připomněl také, že extremisté spojení s útoky z Paříže a Bruselu se zajímali o belgickou jadernou elektrárnu.
Americký prezident, který ocenil země, jež se zbavily zásob vysoce obohaceného uranu, má jasno o tom, jak by s jadernou zbraní naložil Islámský stát. „Není pochyb o tom, že pokud by se tito šílenci dostali k jaderné bombě nebo jadernému materiálu, použili by ho, aby zabili co nejvíce lidí,“ míní. Taková tragédie by podle něj změnila svět.
O jaderné bezpečnosti, ale také nedávných teroristických útocích v Belgii nebo konfliktech v Sýrii a dalších zemích Blízkého východu debatovalo několik desítek hlav států a šéfů vlád již ve čtvrtek na společné večeři v Bílém domě. V rámci páteční diskuze na summitu, která však mimo prvních dvou příspěvků není přístupná médiím, chce vystoupit i premiér Sobotka.
Summity o jaderné bezpečnosti, z nichž ten washingtonský je čtvrtým v pořadí, vyšly z iniciativy amerického prezidenta Obamy, kterou navázal na svůj pražský projev o jaderném odzbrojení z roku 2009. Cílem konferencí je přispět k prevenci jaderného terorismu přijetím efektivních kroků pro zabezpečení jaderného materiálu na národní i mezinárodní úrovni.
Někteří pozorovatelé ale pochybují o tom, že washingtonský summit, který je podle všeho posledním v řadě, přinese skutečné výsledky. Pochyby ještě zvýšil bojkot konference ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Bez účasti jedné ze dvou největších jaderných mocností se podle nich zásadní pokrok nedá očekávat.
Summitu se na rozdíl od Ruska účastní další země, které disponují jadernou zbraní, včetně Číny, Británie, Francie, Pákistánu nebo Indie.
