Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Světská sláva...

aktualizováno 
- Jen málokdo z lidí zažil jak nejvyšší vědecké i občanské pocty, tak i nejnižžší lidské ponížení, jako jeden z největších chemiků počátku století Fritz Haber. Narodil se 9. prosince 1868 v tehdy pruské Vratislavi. Bylo mu čtyřicet, když vynalezl syntézu jedné z nejdůležitějších chemikálií - čpavku (amoniaku) přímo ze vzdušného dusíku.

To ovšem umožňovalo výrobu nejen syntetických hnojiv, ale i výbušnin... "Bez toho bychom prohráli (první světovou) válku hned na počátku", psalo se v Německu. Však nedosti tomu. Vlastenec Haber dal svůj um do služeb vlasti bezezbytku. Pro patovou poziční zákopovou válku na západní frontě vynalezl chemické zbraně. Napřed chlór. Pak yperit. "Když jde o nepřítele, nemám svědomí," prohlásil. Nobelovu cenu za syntézu amoniaku dostal roku 1918, až potom, co svými plyny zadávil nespočet nepřátelských, ale když se vítr obrátil, i vlastních vojáků.
Když se dostal v Německu k moci Hitler, stal se žid Haber, dosud oslavovaný, štvanou zvěří. Prchá ze země, které obětoval všechno. I v neutrálních Švýcarech si ho však němečtí špióni najdou. Dřívější vlastenec, nyní zrádce vlasti umírá zcela zlomen počátkem roku 1934 v Basileji.

Je prosinec 1833. Jednatřicetiletý kovář Thomas Davenport z Vermontu (stát USA) jede do města nakoupit železo pro svou dílnu. Přitom se nachomýtne k produkci technického divu: elektromagnet udrží půlmetrákovou zátěž! Protože nemůže na místě přijít věci na kloub, vykašle se na materiál pro kovárnu a elektromagnet kupuje. Výsledkem bude nejen stále lepší elektromotor, ale dokonce vůbec první doložený elektrický vláček ... a taky typicky vynálezecká smůla: na patent nejsou peníze a když konečně ano, vyhoří patentní úřad... Vynálezce rezignuje (zemře ještě ne padesátiletý).

8. prosince 1913 umírá v Praze umírá fyzik František Koláček (narozen 1851), člen obou tehdejších Akademií věd (Královské společnosti a České akademie věd a umění). Proslul tím, že jako jeden z prvních fyziků přijal a rozvíjel revoluční Maxwellovu elektromagnetickou teorii světla, která vedla až k objevu radioaktivity.

7. prosince 1873 vyplouvá na svou průkopnickou expedici první čistě vědecká loď - britský parník Challenger s elitou přírodovědců na palubě. Na třicetiměsíční, 130 000 km dlouhé plavbě zachytil všechno, co se tehdy dalo na vodě a pod vodou pozorovat. Změřil hloubky dosud nezměřené, ve svých sítích vylovil bezpočet dosud neznámých obyvatel planety, setkal se s ledovci dlouhými přes pět kilometrů, potvrdil vzájemné propojení pozemských moří.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Hnutí ANO slaví, čeká se na Babišovu tiskovou konferenci. (21. října 2017)
AfD si pochvaluje vítězství Babiše, Rusko vyhlíží zlepšení vztahů

Volbou Andreje Babiše se Česko podle Alternativy pro Německo řadí mezi státy, které se brání proti bruselské politice přerozdělování uprchlíků. Šéf hnutí ANO...  celý článek

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.