Vzestup hladin a pravidelné záplavy lze zase naopak očekávat v severních oblastech Kanady a Sibiře.
Vědci simulovali dopad klimatických změn na dvou stovkách toků po celé Zemi.
"Nedostatek vody se signifikantně zvýší v oblastech, které jsou už dnes relativně suché," cituje deník Syukura Manaba z Princeton University.
Jeho klimatický model počítá se čtyřnásobným nárůstem objemu oxidu uhličitého v atmosféře od predindustriální úrovně po 23. století. Zem se za ten čas ohřeje nejen na povrchu, ale i v troposféře.
Zvýšené vypařování a intenzivnější srážky by mohly zvednout hladiny řek o 15 procent. Toto množství vody se však nerozdělí rovnoměrně po celé zeměkouli.
Severovýchod Číny, africká savana, jižní státy USA a Středomoří musí podle modelu počítat s úbytkem zásob vody až o 40 procent. Severně položenými řekami jako Yukon na Aljašce, toky střední Evropy a Sibiře ale poteče naopak o 49 procent vody více.
Už nyní byl zaznamenán pokles hladin některých afrických řek. Jejich dolní toky jsou hustě osídlené a Manaba se obává katastrofálních období sucha a hladomorů. Severnější oblasti nebudou podle něj moci větší objem vody účinně využít, protože tam žije méně lidí.
