Server Businessinsider.com připomněl, že první čtvrtletí roku 2013 zaznamenalo škrty ve výši 11,5 %, což navázalo na škrty ve výši 22 procent z posledního čtvrtletí uplynulého roku. Americký HDP během prvního čtvrtletí rostl tempem 2,5 %, čímž o pět desetin procentního bodu zaostal za očekáváním. Na českém internetu na statistiku upozornil ředitel kabinetu ministra obrany Vlastimila Picka František Šulc (jeho blog najdete zde).
Spojené státy zůstávají zemí, která na svou armádu dává nejvíc peněz na světě - loni 682 miliard dolarů. Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) odhadl výdaje Číny v přepočtu na 166 miliard dolarů a Ruska na 91 miliard.
Celkově v roce 2012 svět poprvé po patnácti letech růstu vydal na zbrojení méně peněz než v předcházejícím roce. A objem vydaných peněz odpovídal 2,5 % světového hrubého domácího produktu.
"Pokles byl způsoben velkými škrty ve Spojených státech, v západní a střední Evropě, Austrálii, Kanadě a Japonsku," konstatuje renomovaný institut SIPRI. Naopak více peněz na armády vydávala Asie, východní Evropa, Blízký východ, severní Afrika a Latinská Amerika.
Na zbrojení jde víc peněz než za konce studené války, většinu dává NATO
Navzdory poklesu však jsou celkové světové náklady na zbrojení - loni 1,75 trilionu dolarů - stále vyšší než v posledních fázích studené války.
Přestože státy NATO dávají na zbrojení dohromady stále většinu, zhruba trilion dolarů ročně, podle ředitele programu sledujícího v SIPRI vojenské výdaje a produkci zbraní Sama Perlo-Freemana zažívá svět něco, co by mohlo být přesunem vojenských výdajů do hospodářsky prosperujících oblastí světa.
Pokles výdajů v USA, které se poprvé od konce studené války dostaly pod hranici 40 procent celosvětových výdajů, je podle SIPRI způsoben zejména škrty v rozpočtech na vojenské operace. Ten ve fiskálním roce 2011 činil 159 miliard dolarů, o rok později už jen 115 miliard a letos to má být miliard 87.
Zajímavý je i pohled do Evropy. Tu v roce 2008 zasáhla světová finanční krize. Od té doby 18 z 31 členských zemí EU či NATO zaznamenalo pokles vojenských výdajů - vedle poklesů na další výdaje - o více než deset procent (podrobnou zprávu SIPRI najdete zde).
Přestože technologicky vyspělé armády států NATO - zejména ta americká - stojí hodně peněz, podíl veřejných financí, které tyto státy vydávají na zbrojení, je relativně nízký. S výjimkou USA činí nanejvýš kolem 2,5 % HDP daných zemí.
Skokani roku: Omán, Paraguay, Venezuela
Ekonomická krize se pochopitelně promítla nejen v euroatlantické oblasti. Například výdaje v Asii sice průměrně rostou tempem kolem tří a půl procenta ročně, před rokem 2009 byl ale průměrný růst dvojnásobný.
Na Blízkém východě v roce 2012 výrazně víc za armádu začal utrácet Omán, který zaznamenal nárůst o 51 procent - a také vojensky výrazně mocnější Saúdská Arábie. Na jihu Ameriky pozoruhodně přidala Paraguay (nárůst o 43 %) a chávezovská Venezuela (o 42 %).
Institut SIPRI podotýká, že všechna uvedená čísla růstů i poklesů jsou vyjádřena v přepočtu na ceny v roce 2011.
| Země | výdaje 2012 (mld. $) | změna 2011-2012 | změna 2003-2012 | podíl výdajů na HDP (2012) | |
|---|---|---|---|---|---|
| USA | 682 | - 6,0 % | + 32 % | 4,4 % | |
| Čína | [166] | +7,8 % | + 175 % | [2,0 %] | |
| Rusko | [90,7] | + 16 % | + 113 % | [4,4 %] | |
| Spojené království | 60,8 | -0,8 % | + 4,9 % | 2,5 % | |
| Japonsko | 59,3 | - 0,6 % | - 3,6 % | 1,0 % | |
| Francie | 58,9 | - 0,3 % | - 3,3 % | 2,3 % | |
| Saúdská Arábie | 56,7 | + 12 % | + 111 % | 8,9 % | |
| Indie | 46,1 | - 0,8 % | + 65 % | 2,5 % | |
| Německo | [45,8] | + 0,9 % | - 1,5 % | [1,4 %] | |
| Itálie | [34] | - 5,2 % | - 19 % | 1,7 % | |
| Brazílie | 33,1 | - 0,5 % | + 56 % | [1,5 %] | |
| Jižní Korea | 31,7 | + 1,9 % | + 44 % | 2,7 % | |
| Austrálie | 26,2 | - 4,0 % | + 29 % | 1,7 % | |
| Kanada | [22,5] | - 3,9 % | + 36 % | [1,3 %] | |
| Turecko | [18,2] | + 1,2 % | - 2,1 % | 2,3 % | |
Čísla v hranatých závorkách jsou odhadem institutu SIPRI v případech, kdy byly skutečné výdaje nezjistitelné.
