Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Světová zdravotnická organizace: Epidemie eboly je mezinárodní hrozbou

  9:24aktualizováno  14:46
Světová zdravotnická organizace v pátek označila nynější epidemii eboly v západní Africe za hrozbu v mezinárodním měřítku. Dosud krvácivé horečce podlehlo 961 lidí, to je nejvíc od objevu viru v roce 1976. Ve čtvrtek Španělé repatriovali nakaženého misionáře, o pár dní dříve učinili totéž Američané s dvojicí svých občanů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek ve svém prohlášení uvedla, že nynější epidemie eboly v západní Africe je mimořádnou událostí a představuje zdravotní hrozbu v mezinárodním měřítku. Podle odborníků je zde riziko, že by se nákaza mohla rozšířit i do dalších zemí.

Praktické dopady tohoto prohlášení podle agentury DPA znamenají, že organizace nyní může na celém světě vydávat závazná pravidla zacílená na zamezení dalšího šíření nákazy. Možné je například vyhlašování karantény, uzavírání hranic nebo omezení mezinárodního cestovního ruchu.

Fotogalerie

„Koordinovaná mezinárodní reakce je nezbytná k zastavení a zvrácení dalšího šíření eboly,“ vzkazují do světa experti po dvou dnech jednání v Ženevě o doporučeném postupu v boji s nákazou. Odborníci upozorňují, že následky případného dalšího rozšíření viru by byly „zvláště závažné“.

Všeobecné omezení cestovního ruchu nebo mezinárodního obchodu však zatím experti z WHO nepovažují za nutné. Vlády napříč světem by se podle nich nicméně měly zaměřit na prevenci a přípravu pro včasné eliminování dalšího šíření nákazy, pokud by se v zemi objevila.

Epidemie má však podle WHO vrchol patrně teprve před sebou. „Je pravděpodobné, že se věci spíše zhorší, než zlepší,“ citovala agentura Reuters slova šéfa zdravotní bezpečnosti organizace Keidžiho Fukudu.

Za podobně mimořádnou událost WHO označila například pandemii prasečí chřipky v roce 2009.

Američané i Španělé repatriovali své nakažené občany

Podle poslední bilance WHO, o níž informovala agentura Reuters, na krvácivou horečku zemřelo už 961 lidí. Obětí však každým dnem rapidně přibývá. Je to vůbec nejhorší epidemie eboly od objevu viru v roce 1976. Trojici zemí západní Afriky decimuje od února. Zatímco v Guineji se počet nových případů podařilo eliminovat, ohnisko nákazy se nyní přesunulo do sousední Libérie a Sierry Leone.

Ojedinělé případy jsou nicméně hlášeny i z dalších zemí. Nejméně dva lidé podlehli viru v Nigérii a u dalších sedmi panuje podezření z nákazy. Podezření na zavlečení viru má také Saúdská Arábie, kde po příjezdu z obchodní cesty do Sierry Leone zemřel muž se symptomy odpovídajícími ebole. Lékaři odeslali vzorky na expertízu, aby nákazu potvrdili, nebo vyvrátili.

Američany nakažené ebolou zachránil lék otestovaný jen na opicích

Do izolace byl podle agentury AFP v pátek preventivně umístěn Súdánec na letišti v ugandském Entebbe. Humanitární pracovník vykazoval příznaky krvácivé horečky. I v jeho případě lékaři čekají na výsledky testů.

Ebolou se v západní Africe nakazilo také již několik zahraničních humanitárních pracovníků, mezi nimi i třiatřicetiletý americký lékař Kent Brantley a devětapadesátiletá zdravotnice Nancy Writebolová. Oba byli před několika dny repatriováni speciálně upraveným letadlem zpět do vlasti.

Ve čtvrtek poslala letecký speciál pro nakaženého misionáře také španělská vláda. Pětasedmdesátiletý Miguel Pajares byl po příletu transportován na izolační jednotku madridské nemocnice.

Všechny tři převozy nakažených doprovázela velmi přísná bezpečnostní opatření. Zasahující zdravotnický personál byl kompletně zakryt ochrannými obleky s respirátory. Na převoz dohlíželi také příslušníci bezpečnostních složek.

Cestujícím na letišti v Nigérii měří teplotu

Kvůli epidemii eboly již přijaly zasažené západoafrické země řadu omezení. V Nigérii, kde na krvácivou horečku zemřel po příletu liberijský občan, musí například cestující na letišti povinně podstoupit měření teploty. Úřady se tak snaží odchytit nakažené. Právě horečka je spolu se zvracením a průjmem jedním z prvotních projevů nemoci. V další fázi posléze nastupují krvácivé projevy.

Ve středu vyhlásila výjimečný stav po dobu 90 dní Libérie. Ta již minulý týden také částečně uzavřela své hranice a nařídila zavřít všechny školy. Státní úředníci dostali povinné třicetidenní volno. V některých oblastech byla vyhlášena karanténa a na její dodržování dohlíží ozbrojené složky. Nově tento týden vláda také nařídila povinnou kremaci všech obětí eboly. Podle tamních úřadů zemi ve velkém opouštějí zahraniční pracovníci.

Světová zdravotnická organizace ve své páteční zprávě vyzvala, aby totéž učinily i další nákazou zasažené státy.

Kde v Africe řádí ebola






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.