Aby se člověk stal obětí, nemusí už pracovat v manhattanském srdci ekonomické moci Ameriky, nemusí být francouzským expertem v Karáčí ani námořníkem na tankeru plujícím kolem Jemenu či americkým vojákem v Kuvajtu. Teď už stačí jen to, aby byl turistou na Bali.
V předchozích případech byl cílem vždy v první řadě Západ, jeho symboly, síla a zájmy. Anebo, jako v případě německých turistů v Tunisku, ti, kdo byli právě na muslimské půdě, a tudíž se stali z pohledu teroristů "legitimním" cílem hodným trestu.
Bali hodně změnilo. Zahynulo na dvě stovky lidí, většinou ze Západu, ale nebyl to útok na jeho symboly ani zájmy. Oběti nebyly ani na muslimském území: Indonésie je sice největší muslimskou zemí na světě, ale Bali je hinduistický ostrov.
Teď byli cílem jen lidé ze Západu. A jen proto, že jsou odtud. Válka teroristů proti zbytku světa tak dostala nový rozměr. Příště může bomba vybuchnout vlastně kdekoliv, v Paříži, Singapuru, Římě. Podmínkou je, aby tam bylo hodně Evropanů, Američanů, Australanů. Autobus s americkými turisty u jihoamerických vodopádů Iguazú, i to je teď možný cíl.
Ještě do soboty vedli teroristé válku na svých tradičních bojištích - na Blízkém a Středním východě, v Evropě, od loňského září i v Americe. Hrozba se teď náhle rozlila po celém světě. Příště mohou udeřit kdekoliv. Říkejme tomu (celo)světová válka.
Z událostí v Jemenu, Kuvajtu a na Bali se dá vyčíst, že Al-Kajda a její odnože již překonaly otřes ze série direktů utržených za poslední rok. Jsou na útěku, ale zůstaly akceschopné. Jsou na útěku, ale právě proto musí udeřit, aby nepřišly o tvář a podporu.
Protože však jsou slabší, nemají už možnost připravovat spektakulární útoky, jako byl ten, při němž Atta a jeho lidé obrátili letadla proti Americe. Musí se spokojit s "obyčejnějšími" terči - třeba s turisty. Ano, to jsme i my.
