Svět zná už 17 tisíc vážně ohrožených druhů. Z Česka mizí užovky i žáby

Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů zveřejnila nová data z Červeného seznamu ohrožených druhů. Ze 48 tisíc mapovaných druhů je téměř sedmnáct tisíc vážně ohroženo, stejně špatně na tom mohou být i dosud neprozkoumané či zcela neznámé druhy.

Mezi ohrožené druhy patří užovky i žáby. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Stejně špatně na tom mohou být i dosud neprozkoumané či zcela neznámé druhy.

"Pamatuji dobu, kdy jsme se obávali o poměrně malou skupinu kriticky ohrožených druhů, teď míříme ke zhroucení celého ekosystému," řekl České televizi Jonathan Baillie z Londýnské zoologické společnosti.
Tuto vážnou krizi by vlády měly brát podle vědců konečně vážně a začít něco dělat.

ZPRÁVA MEZINÁRODNÍ UNIE PRO OCHRANU PŘÍRODY

Česku zatím zhroucení ekosystému nehrozí. Ale varování Mezinárodní unie pro ochranu přírody se republiky i tak citelně dotýká. "Všichni obojživelníci i většina plazů jsou ohroženi," připomíná ředitel Svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Pokud bych měl bít na poplach, tak se to týká zejména hmyzu. Jenomže tohle vymírací drama už tak nevnímáme, i když je to právě hmyz, který dostává při chemizaci zemědělství či nevhodných zásazích do krajiny nejvíc na frak."

KDO JE NEJOHROŽENĚJŠÍ

Obojživelníci

- nejvíce žáby, mloci a čolci
- vymírají, protože chybějí tůně, bažinky, velké louže nebo mokřady
- přispívá k tomu i chemizace a stále hustší silniční síť

Plazi

- například užovka podplamatá či stromová, ještěrka zelená
- vymírají kvůli chemizaci a změnám krajiny, nevhodnému zemědělskému hospodaření (rozorání slunných mezí a vhodných úkrytů) a kvůli obtížnému a často nemožnému přístupu k vodě

Hmyz

- například saranče, kobylka, cvrček, motýli, včely, čmeláci
- například 30 procent všech motýlů už vyhynulo, 80 procent je vážně ohroženo
- vymírají kvůli chemizaci a změnám krajiny

Ryby

- v ohrožení je třeba vranka obecná, hořavka duhová, hrouzek běloploutvý anebo také sekavec
- vymírají kvůli chemizaci, vysoké kyselosti vody či nevhodné úpravě koryt řek

Málo viditelné vymírání hmyzu má ovšem tragické důsledky pro tvory, kteří se jím živí, takže se na seznamu ohrožených ocitli také oni. "Třeba chocholouše, mandelíka, dudka nebo křepelku už skoro nespatříte i proto, že vymřela jejich potrava – velký hmyz," říká Stýblo.

Zemědělci sami proti sobě

Vedoucí druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma připomíná, že v USA došel nedostatek včel tak daleko, že si farmáři najímají včelaře, kteří i s včelstvy přijíždějí až k plodinám, aby mohly být opylovány. "Jde o bludný kruh. Zemědělská velkovýroba hubí tvory, na nichž je životně závislá."

Může se něco podobného stát i v Česku, kde včelstva decimují nejenom zásahy do přírody, ale i roztoči? "Začíná to být problém, a pokud ho budeme dál ignorovat, mohou to zemědělci v budoucnu nepříjemně pocítit," varuje Šíma.

K naprostému zániku spěje v Česku užovka stromová, která se vyskytuje už jen na jediném místě na Karlovarsku. Líhne se na malé lokalitě na břehu Ohře. Jenomže ten odděluje od svahů, kde užovka žije, silnice. A právě na ní končí pod koly automobilů většina mláďat.

Zatímco Petr Stýblo nedává ohroženým živočichům mnoho šancí, Jan Šíma je optimističtější. Pokud budou dotace zemědělcům podmíněny jejich chováním k ekosystémům a dálnice se neobejdou bez širokých přechodů pro zvěř, některé ohrožené druhy by mohly přežít.