Boje na různých místech planety za to mohou jen částečně. Ve světě sice probíhá devatenáct konfliktů, ale jen s jedním je spojen přízrak bankrotu. Je to "světová válka proti terorismu".
Ta zatím podle zprávy stockholmského ústavu SIPRI stála téměř 240 miliard dolarů - více, než kolik stojí všechny armády třetího světa, na něž se v minulém finančním roce vydalo 193 miliard dolarů.
Vést takovou válku si mohou dovolit opravdu jen Spojené státy, jejichž vojenské výdaje činily loni 466,6 miliardy dolarů. To je téměř polovina zbrojních výdajů světa, které se loni vyšplhaly na 1035 miliard dolarů. Jiné státy vydávají na zbrojení nanejvýš desetinu toho, co Američané.
Ale i USA zjišťují, že si nemohou dovolit všechno. Drahé nejsou jen války - snad ještě více stojí budoucnost armády, jak nyní ukázala série článků v listu The New York Times.
Zítřek armády se v Americe jmenuje FCS čili Bojový systém budoucnosti. Má dokonale propojit desetitisíce vojáků využívajících osmnáct druhů supermoderní bojové techniky. Jeho vytvoření přirovnávají odborníci k přistání na Měsíci - tak složitý úkol to je.
Má však vadu na kráse: FCS pro pouhých 45 tisíc vojáků bude stát aspoň 145 miliard dolarů, ale spíše více. V ceně není uveden třeba spojovací systém za 25 miliard dolarů, bez nějž systém nemůže fungovat. Původně měl celý systém stát 78 miliard.
Není divu, že se začíná mluvit o "vykolejeném vlaku". Tak označil Bojový systém budoucnosti republikánský kongresman Curt Weldon. "Zbývají nám nemožná rozhodnutí," naříkal nad rostoucími výdaji tento politik, jinak pevný zastánce vysokých zbrojních rozpočtů.
Sedmdesát až osmdesát velkých zbrojních systémů, které americká armáda nyní vyvíjí, má teoreticky stát jeden a půl bilionu dolarů. Už nyní je však jasné, že cena bude aspoň o 300 miliard dolarů vyšší.
Jen na protiraketový systém se zatím vydalo sto miliard dolarů - a přesto odborníci tvrdí, že systém ještě neprodělal skutečně realistický test, natož aby byl použitelný.
Nový torpédoborec DD(X) má k realitě blíže, ale to je malá útěcha, když si americké námořnictvo bude moci dovolit jen pět místo původně plánovaných pětadvaceti lodí této třídy. Kus za 6,3 miliardy dolarů - to je koupě, kterou si leckdo rozmyslí.
Každá nová generace lodí, ponorek, letadel či tanků stojí třikrát, čtyřikrát i pětkrát více než ta předchozí. A není to jen věc techniky. Stále více politiků i odborníků má pocit, že problém je v organizaci a kontrole zakázek.
"S tím systémem není něco v pořádku," připustil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, který chce mít armádu budoucnosti co nejdříve, pokud možno už zítra. "Systém je mimo kontrolu, protože ho nikdo nekontroluje," přizvukuje mu senátní analytikWinslow T. Wheeler.
Peníze jsou však jen částí problémů. Zdrojem potíží dokážou být i informace, jak znovu ukazuje případ FCS. "Když všechno půjde podle plánu, dosáhne tento systém v roce 2008 informační úrovně, kterou měl mít při svém zahájení v roce 2003. Jenže věci nejdou podle plánu," řekl při slyšení v Kongresu Paul L. Francis, odborník na vojenské zakázky. Přitom bez informací není FCS nic.
