Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět vstoupil do druhého jaderného věku. Příští léta budou krušná

  8:46aktualizováno  8:46
Když Severní Korea v půli prosince odpálila raketu dlouhého doletu, následoval celosvětový příval odsudků, svou předvídatelností a bezmocí téměř komický. Událost ale zdůraznila obecnější skutečnost, kterou už nelze přehlížet: svět vstoupil do druhého jaderného věku. Atomová bomba se vrací ve druhém dějství, jistém přídavku ke studené válce. Máme-li si s tímto obecnějším směřováním vědět rady, musíme mu porozumět.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: iDNES.cz / Profimedia.cz

Obrysy druhého jaderného věku se teprve formují. Příštích několik let však bude obzvlášť nebezpečných, neboť sama novost přináší rizika, zatímco se přepisují pravidla a překresluje hrací pole. V prvním jaderném věku to trvalo nejméně deset let a ani tentokrát to nemusí být jinak.

Izrael se zařizuje

Staré řevnivosti na Středním východě a v jižní a východní Asii se dnes odvíjejí v jaderném kontextu. Na Středním východě už se v důsledku toho proměnily vojenské přístupy. Izrael část svého nukleárního arzenálu přesouvá na moře a umisťuje jaderné hlavice na naftové ponorky, aby se nemohly stát terčem bleskového úderu. Vypouští rovněž novou generaci satelitů, aby zajišťovaly včasné varování před přípravami ostatních států na raketové útoky. Začnou-li se íránské mobilní rakety přesouvat, Izrael o tom chce okamžitě vědět.

Na starý problém arabsko-izraelského míru se teď tedy pohlíží v novém kontextu íránské jaderné hrozby. Tyto dva problémy jsou provázané. Jak by Izrael reagoval na raketové útoky z Gazy, Libanonu nebo Egypta, kdyby zároveň čelil hrozbě jaderného útoku z Íránu? Co by Spojené státy a Izrael dělaly, kdyby Írán splnil své hrozby do té míry, že by evakuoval města anebo umístil rakety do měst, aby se ujistil, že případný útok na ně způsobí rozsáhlé kolaterální škody?

Poslední jaderná bomba typu B53 (14. února 2011)

Poslední jaderná bomba typu B53 (14. února 2011)

V Asii to žije

Pákistán za posledních pět let zdvojnásobil rozsah svého jaderného arzenálu. Jeho ozbrojené síly jsou připraveny využít v boji novou taktickou jadernou výzbroj – bitevní zbraně krátkého doletu. Indie nasadila jadernou trojici – bombardéry, rakety a ponorky – a v roce 2012 otestovala mezikontinentální balistickou raketu s potenciálem zasáhnout Peking a Šanghaj. Indie má téměř s jistotou ve vývoji mnohočetnou bojovou hlavici (známou jako MIRV) a také vypustila satelity, které pomohou zacílit na pákistánské síly.

Ve východní Asii se jaderně vyzbrojila Severní Korea a chystá se rozšířit svůj arzenál o celou novou třídu uranových bomb. Nacvičila si rychlé raketové salvy, jimiž předvedla, že dokáže zahájit útok na Jižní Koreu a Japonsko dřív, než by mohl dopadnout jakýkoli protiútok.

Také Čína přesouvá své jaderné síly do mobilních raket a ponorek. Tyto zbraně lze uvést do pohotovosti způsobem, který by americké satelity a globální média měly jasně na očích. Číňané jsou tudíž schopni krizi s USA nebo kýmkoli jiným snadno „nuklearizovat“. Nemusejí jadernou zbraň přivést k detonaci, stačí jim upozornit své protivníky na dramatické zvýšení politických sázek a rizik konfrontace.

Rusko nechce zůstat mimo hru, a tak nedávno uskutečnilo největší jaderné cvičení za několik desítek let, aby všem připomnělo, že i ono zůstává vážným jaderným hráčem.

Ruská ponorka třídy Delta IV

Ruská ponorka třídy Delta IV

Zkuste vyzvat Indii a uvidíte

Tyto jednotlivé posuny zneklidňují. Nelze jim ale porozumět odděleně od širšího multipolárního systému předních velmocí, který se formuje. Do velké míry se jedná o jaderný multipolární systém: vlastnictví jaderných zbraní přispívá ke globálnímu postavení země jako významné velmoci.

To se ozřejmí, jestliže se zamyslíme nad touto otázkou: kdy naposledy USA či kdokoli jiný vážně navrhl, aby Indie podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), tedy aby se vzdala Bomby? Vzhledem k americkým ekonomickým potížím a blížícím se škrtům v obraně, jakož i k narůstající moci Číny už neexistuje ani vzdálená možnost, že byl tento požadavek vznesen. Indie se stala přijímaným, legitimním členem jaderného klubu, vzdor smyšlenkám NPT. Že by se v zájmu bezjaderného světa odzbrojila Čína nebo Rusko, je ještě méně pravděpodobné.

Start severokorejské rakety Unha-3, která 12. prosince 2012 vyletěla na oběžnou

Start severokorejské rakety Unha-3, která 12. prosince 2012 vyletěla na oběžnou dráhu a vynesla na ni družici.

Vůbec nejnaléhavější problém však plyne z rozpadu dřívějšího jaderného monopolu hlavních zemí a nárůstu moci menších států, jako je Severní Korea, Pákistán, Izrael a zřejmě Írán. Ke stabilizaci jaderného řádu, který se rodí, je zapotřebí nového souboru pravidel diplomacie, vojenské strategie a zbrojního dohledu. Předstírat, že neexistuje, není strategie.

Paul Bracken, profesor managementu a politologie na Yaleově univerzitě, je autorem knihy The Second Nuclear Age (Druhý jaderný věk).

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


Rozstřel s Petrem Robejškem





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.