Celková suma výrazně předčila očekávání palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, který původně žádal na obnovu 2,8 miliardy dolarů.
Evropská unie se zavázala, že letos poskytne Palestincům 440 milionů eur (asi 12,4 miliardy korun). Z toho polovina sumy půjde přímo do Gazy.
Na opravu škod způsobených válkou má z celkové sumy připadnout 1,33 miliardy dolarů, další prostředky půjdou převážně na podporu rozpočtu a reforem palestinské samosprávy. Problémem zůstává, jak se konkrétní podpora do pásma dostane. Hraniční přechody s Gazou totiž Izrael nadále blokuje a pouští do pásma jen nejnutnější zboží.
"Prvotním úkolem je otevřít přechody, ale současně je třeba zajistit, aby do Gazy neproudily zbraně," zdůraznil generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Peníze nesmí dostat Hamas
Dárci své příspěvky podmínili tím, že se poskytnuté finance nedostanou do rukou Hamasu, který v pásmu Gazy vládne, a že je toto radikální hnutí, označované USA a Evropskou unií za teroristickou organizaci, nebude rozdělovat.
"Obcházení legitimních palestinských úřadů (Hamasu) v pásmu Gazy je krok špatným směrem, který záměrně podkope rekonstrukci," uvedl mluvčí Hamasu Fauzí Barhúm.
Nová americká administrativa prezidenta Baracka Obamy dá na Palestinu přes 900 milionů dolarů. Potvrdila to Hillary Clintonová s tím, že pomoc je "součástí širšího úsilí vybudovat komplexní izraelsko-palestinský mír".
V projevu k účastníkům konference také zdůraznila, že se americká pomoc nedostane do rukou radikálního hnutí Hamas, které pásmo Gazy ovládá. "Pracujeme s palestinskou samosprávou na zavedení kontrolních mechanismů, jež zaručí, že peníze budou použity jen na dané účely a nedostanou se do špatných rukou," prohlásila.
Pro Clintonovou jde o první blízkovýchodní cestu. "Jen když budeme okamžitě jednat, můžeme nynější krizi obrátit v příležitost dostat se blíž k cílům, o něž společně usilujeme," řekla. Clintonová se během své první blízkovýchodní cesty setká v Jeruzalémě s izraelskými představiteli a na Západním břehu Jordánu s palestinskými.
Nejvíc se na obnovu Gazy zavázala přispět Saúdská Arábie. Slíbila miliardu dolarů a tento závazek mají její zástupci potvrdit právě na dnešní konferenci.
Česko na konferenci zastupoval ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Česká vláda v únoru rozhodla, že na pomoc lidem v Gaze vyčlení deset milionů korun. Už v lednu poskytla Gaze pět milionů.
Blair jednal v Gaze
Třítýdenní izraelská ofenziva v pásmu Gazy, která skončila klidem zbraní 18. ledna, si vyžádala přes 1 300 obětí, z nichž přes čtyři stovky tvoří děti. Cílem operace bylo podle židovského státu zničit palebnou sílu Hamasu, který zasypává izraelské území raketami, a také ukončit pašování zbraní tunely z Egypta. Ofenziva začala 27. prosince leteckým bombardováním. O týden později Izraelci zahájili pozemní operaci.
vše o konfliktu v gaze |
Příměří z poloviny ledna je křehké a mezinárodní společenství volá po uzavření trvalého míru. Palestinci ho podmiňují otevřením hranic, Izrael zase chce, aby ozbrojenci pustili uneseného vojáka Gilada Šalita. Rozhovory zprostředkovává Egypt.
Ofenziva zanechala kromě obětí také zničenou Gazu. Tisíce domů byly poničeny nebo úplně srovnány se zemí a prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás prohlásil, že náprava bude stát 2,8 miliardy dolarů. Získat je, to je právě cílem konference, na níž je kromě Clintonové třeba i bývalý britský premiér a nyní vyslanec takzvaného blízkovýchodního kvartetu Tony Blair.
Blair v GazeTony Blair byl včera v pásmu Gazy a jednal tam s místními představiteli, nikoliv však se členy Hamasu. Mluvil i s obchodními zástupci a šéfem operací OSN Johnem Gingem. Bývalý premiér je zatím posledním vysokým diplomatem, který přijel do Gazy od ukončení izraelských náletů na zařízení Hamasu v polovině ledna. Osobně přijel poprvé od roku 2007, kdy byl jmenován vyslancem kvartetu (USA, Ruska, EU a OSN) . |
Konferenci, na niž přijeli zástupci 75 zemí, zahájil egyptský prezident Husní Mubarak. V projevu zdůraznil, že prioritou je dosáhnout příměří mezi Izraelem a Palestinci. Izrael ani Hamas se konference neúčastní.
Hillary Clintonová není jediná, kdo nechce, aby peníze rozděloval Hamas. Totéž zdůrazňují i ostatní dárci. Američané i Evropská unie považují Hamas za teroristickou organizaci. Mahmúd Abbás chce, aby finance rozdělovala palestinská samospráva.
Abbáse podpořil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který na konferenci vyzval všechny Palestince, aby se sjednotili za vládou národní jednoty pod Abbásovým vedením.
