Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět se utápí v oceánu informací

  0:01aktualizováno  0:01
Také míváte občas pocit, že informací je už tolik, že vás zavalují až k zbláznění? To ale neznáte tu nejstrašnější informaci: jejich počet. Je jich ročně 18 000 000 000 000 000 000 bytů. Pokud snad neumíte toto číslo přečíst, je to 18 exabytů.

A pokud si pod tímto číslem stejně neumíte nic představit, zkuste to takhle: Třetina všech nových informací je každoročně uložena nebo nějak archivována.

Toto množství odpovídá informacím, jež by byly uloženy v půl milionu knihoven, které by byly velké jako Knihovna Kongresu USA, která uchovává 19 milionů knih a 56 milionů dokumentů.

Také dosti abstraktní představa, že? Zkusme to tedy ještě lépe. Podívejme se, jak se to týká každého z nás: každoročně je na planetě uloženo tolik nových informací, že na každého člověka připadne 800 000 000 bitů, tedy 800 megabytů. Je to tolik informací, že by se vešly do knih, které by vytvořily sloupec vysoký deset metrů.

K těmto závěrům dochází studie týmu univerzity v kalifornském Berkeley, vedeného profesorem Peterem Lymanem, který zdůrazňuje, že jde jen o odhady, protože přesné množství informací měřit nelze.

Studie dochází k závěru, že od roku 1999 se produkce i počet uložených informací každoročně o třetinu zvyšují. Co způsobuje tuto informační "velkou potopu"? "Najednou je téměř každý aspekt života ve světě zaznamenáván a uchováván," uvedl Lyman. "Je to skutečná změna světa."

Drtivá většina z 18 exabytů jsou telefonické hovory. Webové stránky obsahují 167 000 000 000 000 bitů, tedy 167 terabytů, zatímco "hluboký web", tedy zjednodušeně vše, co můžete najít na internetu, obsahuje 61 000 až 92 000 terabytů. (Pro ilustraci: 10 terabytů je počet informací v knihovně Kongresu USA).

Denně je také odesláno 31 miliard e-mailů a toto číslo se má do tří let ještě zdvojnásobit. Čtyřicet procent všech nově uložených informací vzniká v USA. Z uvedených čísel to vypadá, že jsme na prahu bezpapírové společnosti. Ale opak je pravdou.

I počet informací uložených na papíře, tedy v knihách, novinách a dokumentech, se od roku 1999 zvyšuje. Faktem však je, že nejde o nic potěšujícího, protože nárůst jde výhradně na vrub papírů tištěných v kancelářích a pošty.

Studie uvádí, že z jednoho stromu získáme 80 500 listů papíru. Na roční spotřebu potištěného papíru tak padne 786 milionů stromů.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Protitah Katalánců: den před omezením autonomie projednají nezávislost

Katalánští poslanci ve čtvrtek projednají jednostranné vyhlášení nezávislosti na Španělsku. Rozhodlo o tom vedení katalánského parlamentu. Mimořádná schůze se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.