Schválením dohody o naplňování Kjótského protokolu se po čtyřech letech nekonečných jednání otevřela cesta k jeho ratifikaci a následnému uplatňování.
Kjótský protokol zachránilo přistoupení váhavých zemí. Kromě Japonska nakonec na dohodu kývlo i Rusko, Kanada a Austrálie. Zejména bez Japonska by protokol nemohl fungovat. Je konstruován tak, že se k němu musí připojit minimálně tolik zemí, aby obsáhly 55 procent celosvětové produkce skleníkových plynů.
Protokol letos v březnu torpédovaly Spojené státy. Prezident George Bush tehdy prohlásil, že taková dohoda není v ekonomickém zájmu jeho země a že ji tedy nebude plnit. Amerika ale vyrobí plnou třetinu skleníkových plynů z celosvětové produkce.
"Zachránili jsme Kjótský protokol," řekla po zhruba 36hodinovém vyjednávacím maratonu komisařka EU pro ochranu životního prostředí Margot Wallströmová. "Teď se můžeme podívat do očí svým dětem." Nejbližším cílem je podle komisařky uvést protokol o snižování emisí skleníkových plynů v platnost do roku 2002.
Zúčastněné delegace zabránily podle Wallströmové krachu bonnského jednání ochotou k ústupkům. Podle dostupných informací ustoupila Evropská unie v otázce směrných čísel pro snižování emisí kysličníku uhl ičitého, zato ale prosadila přísnější kontrolní mechanismy, proti nimž se houževnatě stavělo Japonsko.
Kjótský protokol byl schválen v roce 1997. Počítá s tím, že do období 2008-10 se emise oxidu uhličitého a dalších plynů způsobujících skleníkový efekt sníží na planetě o 5,2 procenta ve srovnání s rokem 1990. Schválit ho musí 55 zemí, jež vypouštějí více než 55 procent světových emisí, což bez Japonska není možné.
