Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět se dohodl: Děti už nesmějí válčit

  0:01aktualizováno  0:01
Na válečných polích světa stále čelí smrti tisíce dětských válečníků, dokonce i dívek. OSN to chce změnit. V úterý nabyla účinnosti dohoda, která zakazuje, aby se nezletilí pod 18 let věku účastnili jakýchkoli bojů. Děti, nucené válčit se zbraní v ruce, mají sotva ponětí o nějaké ideologii. Natož aby ji vyznávaly.

Zahnané do chaosu konfliktů rozpoutaných dospělými, bijí se jen za potravu, možnost někam patřit, pochvalu a kamarádství.

K čemu je svědomí a nejrůznější konvence? Malí jsou dobří bojovníci a jsou žádaní. Vlády a gerilová hnutí po celém rozvojovém světě se k nezletilcům dál obracejí a vkládají jim do rukou zbraň. Experti odhadují, že i na počátku 21. století čelí smrti na nejrůznějších válečných frontách celé planety kolem 300 000 dětí. Přinejmenším v pětatřiceti zemích světa.

Především OSN proti tomu už dlouho se střídavými úspěchy bojuje. Včera zaznamenali odpůrci takového zneužívání dětí důležitý pokrok. Nabyla totiž účinnosti nová podoba Konvence OSN o dětských právech, přijatá Valným shromážděním předloni v květnu, když ji ratifikoval potřebný počet čtrnácti zemí.

Dohoda mimo jiné zakazuje vládám a povstaleckým skupinám, aby využívaly děti pod osmnáct let věku v jakékoli formě ozbrojeného konfliktu. (Dosud platilo do 15 let věku). Mnozí si od ní slibují, že se stane tím správným bičem na státy, které podobné mezinárodní konvence dosud ignorovaly.  "Domnívám se, že přijdou účinné politické sankce," prohlásil například Rory Mungoven, mluvčí koalice Stop zneužívání dětských vojáků.

"Ti, kteří stojí mimo konsensus, se dostávají pod rostoucí tlak. A soudím, že brzy budeme svědky, jak i další státy změní svá stanoviska a uvědomí si svou zodpovědnost," dodal.

Jiní ovšem tak optimističtí nejsou. Ostatně i mnohé vyspělé státy, jako Británie, Belgie, Kanada, Indie nebo Austrálie, trvají na výjimce a dál odvádějí brance do armády už v jejich šestnácti letech, USA pak v sedmnácti. Jak se pak asi zachovají rozvojové vlády třeba v Africe? V řadě takových zemí bude nejspíš pohled do divokých očí mrňousů, chladnokrevně pálicích ze samopalů či obsluhujících granátomety, nejspíš ještě dlouho stejně běžný jako vůně střelného prachu.

Stačí se podívat na barmské povstalecké skupiny, milice operující v africkém buši, latinskoamerické gerilové skupiny nebo na mnohé separatistické organizace v Asii. Všude naleznete nedorostlá škvrňata.

Polovojenské skupiny na nich oceňují absolutní poslušnost a snadné ovlivňování. Třeba v Sierra Leone a Libérii si prý povstalečtí vůdci vymýšleli děsivé způsoby, jak je zatvrdit pro páchání nejsurovějších zvěrstev. Chlapce věšeli za nohy na vysoké stromy, dokud nezlomili jejich vůli. "Účelem bylo donutit dítě spáchat cokoli, získat jeho absolutní oddanost," řekl Enrique Querrol, argentinský psycholog, který s traumatizovanými dětskými válečníky pracoval.

Před vlastní bitvou prý velitelé občas přesvědčovali malé bojovníky, aby pili lidskou krev. Tento rituál jim měl zajistit nebojácnost. Výjimkou nebylo ani podávání drog nebo tabletek valia, aby otupili jejich strach.

Právě děti bývají nejbrutálnějšími bojovníky

Instruktoři gerilových armád oceňují u dětských bojovníků především jedno: děti jsou tvárné a dají se snadno formovat. Ve válečné vřavě navíc platí, že dospělí myslí na své rodiny, mají přirozený strach. Malí však podle očitých svědků myslí jen na útok, nemají žádné zábrany, jako by to všechno bylo jen pokračováním hry.

Právě proto bývají nejbrutálnějšími nepřáteli. "Děti jsou drsnějšími bojovníky než velcí, neboť nemají rozvinut smysl pro soudnost. Řekne se jim, aby něco udělaly, a ony jdou a provedou to. Nepřemýšlejí o důsledcích," řekla časopisu Newsweek Esther Gulumaová, pracovnice Dětského fondu OSN v Libérii.

Třináctiletí hoši se jí bez sebemenších výčitek svědomí chlubili, jak rozřízli bajonetem břicho těhotné ženy či jak utínali vesničanům hlavy mačetami a nosili je nabodnuté na kůlech. Panuje obecně rozšířená představa, že dětští bojovníci musí být ke vstupu do armády nuceni. Neplatí to zdaleka ve všech případech.

Například pro mnohé děti z chudého barmského venkova, stejně jako odjinud, představuje vstup mezi gerilové bojovníky životní vzestup. U mnohých bývá také zdrojem hrdosti. Malí rekruti dostanou novou uniformu, často i svůj první pár bot, a především - vlastní zbraň, symbol moci a zdroj bezmezné závisti u svých méně šťastných vrstevníků.

"Když se tyto často bezprizorné děti stanou členy té či oné frakce, dostane se jim ochrany, jídla a přátel. Naleznou znovu již ztracenou rodinu," sdělil agentuře Reuters sociolog Brian Milne. "Aby si získala jejich oddanost, nabídne jim gerila to, co nemůže nikdo jiný - příležitost k pomstě," dodal expert, který se dětskými válečníky zabývá. 







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Eric Trump a jeho manželka Lara (Cleveland, 20. července 2016)
Trumpův štáb už rozjíždí volební kampaň, hvězdou bude prezidentova snacha

Do volebního zápasu o druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa ještě zbývá mnoho času, ale podle agentury AP už v USA fakticky začala. Trumpův štáb nedávno...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Kevin Wilshaw
Jsem gay s židovskými předky, přiznal v televizi vlivný britský neonacista

Jeden z čelních představitelů britské neonacistické scény Kevin Wilshaw se odhodlal k velkému kroku. Před pár dny veřejně prohlásil, že je homosexuál a jeho...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.