Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět se bojí o Su Ťij

  0:01aktualizováno  0:01
Do Barmy ovládané vojenským režimem přijel zvláštní vyslanec OSN Razali Ismail, aby se pokusil zjistit, co se stalo s tamní legendární disidentkou Do Aun Schan Su Ťij, která je znovu vězněna. Vládnoucí generálové mu v úterý povolili se s ní krátce setkat.

Žena, která už šestnáct roků bojuje za nastolení demokracie v chudém státě na jihovýchodě Asie, byla 30. května spolu se svými spolupracovníky zatčena a nyní je držena ve vojenském táboře poblíž hlavního města Rangúnu.

Ismail po setkání se Su Ťij, která v roce 1991 obdržela na návrh Václava Havla Nobelovu cenu míru, nepotvrdil předchozí obavy, že byla během zatýkání zraněna. Svět se přesto velice obává o její další osud.

Výzvy k okamžitému propuštění disidentky adresovaly barmskému režimu EU, USA a další státy. Hluboké znepokojení vyjádřil osobně americký prezident George Bush. Razali ještě před svým odletem do Rangúnu požádal o pomoc Čínu, Indii a Japonsko, což jsou státy, které mají na barmské generály určitý vliv.

Junta zmocněnci generálního tajemníka OSN alespoň přislíbila, že Su Ťij, která už strávila ve vězení dohromady osm let, bude propuštěna "co nejdříve to bude možné".

Zatím není úplně jasné, co zapříčinilo nynější radikální obrat barmského režimu ve vztahu k domácí opozici. V poslední době totiž dávali vojenští vůdci jejím představitelům větší prostor, aby si zlepšili reputaci před světovým společenstvím a dosáhli zrušení ekonomických sankcí a většího přílivu zahraničních investic.

Podle opozičních činitelů došlo 30. května na severu země k potyčce mezi příznivci demokratizace země a sympatizanty junty, při nichž bylo až několik desítek lidí zabito. Tyto údaje se však zcela rozcházejí s tvrzením vlády, podle níž si násilnosti vyžádaly pouze čtyři životy a desítky zraněných.

Podle členů opoziční Národní ligy za demokracii zaútočily na konvoj, který převážel Su Ťij, desítky mužů, prý kriminálních živlů, jimž byla slíbena amnestie, převlečených za buddhistické mnichy.

V každém případě byla událost pro vládnoucí generály dobrou záminkou pro obnovení represí. Úřady okamžitě zatkly nejméně devatenáct předáků opoziční Národní ligy, uzavřely veškeré její kanceláře v zemi a také univerzity, které jsou tradičními baštami opozičních názorů.

Pozorovatelé se obávají, že nynější vývoj by mohl být osudný pro přerušené mírové rozhovory, které byly v zemi zahájeny v roce 2000. Poslední události podle nich nasvědčují tomu, že v armádě získali navrch stoupenci tvrdé linie, kteří si žádný dialog s "nepřátelskými elementy" nepřejí.

"Represivní chování dokazuje, že barmský režim nemá zájem na návratu k demokracii," prohlásil vysoký představitel Evropské unie Javier Solana. "Nejspíš to jenom posílí rozhodnutí EU ještě zpřísnit současnou politiku sankcí proti vojenskému režimu," dodal.

Junta v zemi dlouhodobě porušuje základní lidská práva. Moci se ujala v roce 1988 krvavým převratem. V roce 1990 povolila svobodné volby, které s přehledem vyhrála opoziční Národní liga v čele se Su Ťij. Vojenská vláda ovšem výsledky nikdy neuznala, naopak rozpoutala v zemi vlnu represí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump ukazuje svým fanouškům, kam se mají na zatmění...
Trump sledoval zatmění slunce bez ochranných brýlí, lidé se mu smějí

Přestože lékaři, média i vědci z NASA varovali, že sledovat zatmění slunce bez ochranných brýlí je vysoce nebezpečné, americký prezident Donald Trump se...  celý článek

Libyjská pobřežní stráž odváží migranty, kteří se pokusili překročit...
Migrantům brání v cestě z Libye do Evropy nová skupina, tvrdí agentura

Lodím s běženci mířícími do Evropy brání z Libye vyplouvat nová málo známá skupina. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Činnost organizace je údajně...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un oslavuje test mezikontinentální rakety...
Máme udeřit jako první? V Bílém domě se mluví o preventivní válce s KLDR

Donald Trump možná jen blafuje, ale přístup jeho administrativy k severokorejské jaderné hrozbě je zcela jiný než za jeho předchůdců. V Bílém domě se nyní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.