Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět podle Bushe, aplausu ubylo

  0:01aktualizováno  0:01
Americký prezident George Bush se ocitá stále víc v obklíčení své vlastní politiky. Je v defenzívě, i když jej i nadále většina Američanů podporuje. Chybí mu nějaký hmatatelný vnitropolitický či ještě lépe zahraniční úspěch, kterým by zazářil a oslnil své krajany a svět. Tatam je doba, kdy mu tleskali bez výhrad doma i v zahraničí.

To bylo loni na podzim těsně po tragedii 11. září. Tehdy byl velkým sjednotitelem, nyní začíná opět lidi rozdělovat.

Doma už mu opoziční demokraté vypověděli příměří, které s republikánskou administrativou uzavřeli kvůli globální válce proti teroru. Katalyzátorem k tomu se staly pouze čtyři měsíce před doplňovacími volbami do Kongresu - finanční skandály, které otřásají zemí... i Bushem a viceprezidentem Dickem Cheneyem.

Američany spíše než imaginární lov na Usámu bin Ládina a jeho společníky zase už zajímá to, co se děje kolem nich. Aféry, které likvidují obrovské podniky, se jich dotýkají a jejich důvěra v ekonomiku prudce klesá.

Boj o Kongres
Opozice tvrdí, že prezident Bush má dvojí metr. George W. sice před několika dny vyhlásil válku těm podnikům, které se zhruba řečeno nechovají eticky, ale sám sebe ani viceprezidenta Cheneyho neočistil od podezření, že sami v minulosti působili stejně jako podnikatelé a firmy, jež nyní postavil na pranýř.

"Je těžké vést, když neděláte věci, které žádáte po jiných," zhodnotil Bushovo nynější počínání demokratický lídr Richard Gephardt.

Kritici tvrdí, že Bush je příliš ve vleku velkých společností a že sám coby bývalý podnikatel v naftovém průmyslu jedná v jejich zájmu. Co konkrétně mu vyčítají?

Například v oblasti životního prostředí prezident navrhl zrušení takzvané ekodaně, což vynese úsporu petrolejářskému průmyslu a konečné náklady na ekologii přenese na finální spotřebitele.

Bushova administrativa také snížila požadavky na čisté technologie. Také prezidentovo rozhodnutí neratifikovat takzvaný protokol z Kjóta, který omezuje emise skleníkových plynů, nese ve svém důsledku výhodu pro americký průmysl, mimochodem největšího znečišťovatele amosféry.

Ušetří na tom zejména energetický průmysl, který se nemusí vzdát svých uhelných či naftových elektráren a přebudovat je na ekologičtější plyn. I ve sférách, jako jsou zdravotnictví, pracovní legislativy či finance Bush mnohdy nahrává velkým podnikům a šetří jim miliardy dolarů.

Al Gore versus G.W.B?
Také Al Gore jakoby vycítil příležitost prezidentova oslabení a zdá se, že se chystá do dalšího duelu s Bushem. On sám se nikdy nevyjádřil, zda se hodlá roku 2004 znovu ucházet o Bílý dům, ale jeho žena Tipper to řekla za něj: "Byla bych nadšená, kdyby se Al opět objevil jako prezidentský kandidát demokratů."

Goreovi přáteleé říkají, že se snaží, aby co nejrychleji mohl opět sešlápnout plyn ke svému politickému comebacku. Podle průzkumu CNN má Bush před Gorem dvacetiprocentní náskok. Před půl rokem to ale bylo čtyřicet procent...

I v zahraničí panují rozpaky
Seznam výhrad zbytku světa na adresu Bushe je ještě delší než ten "domácí". A vyjadřují je i jinak nejvěrnější spojenci Washingtonu. Některé výtky vůči "toxickému Texasanovi" jsou již loňského data - již zmíněný Kjótský protokol. Když partu nedrží v této záležitosti Spojené státy, má vůbec takový protokol smysl?

Bezpochyby na vrcholu pyramidy jsou však výhrady spojenců vůči stále více se rýsujícímu možnému úderu USA proti Iráku. I takový britský premiér Tony Blair, jinak Bushův přítel nejvěrnější, má doma problémy vysvětlit, proč by měli Britové takový útok podpořit.

Francouzi dali za celou Evropskou unii najevo, že pouhá slova o irácké hrozbě nestačí, že je třeba nezvratný důkaz, že Saddám Husajn má (či vyvíjí) zbraně hromadného ničení.

Evropu Bush také podráždil svými výpady vůči palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi a požadavkem, aby Arafat zmizel ze scény. Evropa je opatrnější a ptá se, zda by Arafatův následník byl vhodnějším partnerem pro uzavření míru s Izraele.

Odpor vyvolalo rovněž chování Washingtonu k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu. Ten Bush odmítá a odvolal Clintonův podpis pod dohodou o vzniku tohoto soudmího tělesa. Američané chtějí pro své lidi imunitu. Svět si již víceméně zvykl na fakt, že USA hájí své vlastní zájmy a ochraňuje svou ocel, farmáře i textil. O vyhlašování občasných obchodních "válek" nemluvě.

V tichosti vymizely výčitky světa na Bushův plán vybudovat národní protiraketový deštník. I Rusové, kteří ještě před krátkou dobou viděli zrušení smlouvy o protiraketové obraně jako cosi nemyslitelného, teď unisono kývají souhlasně hlavou.

To jen dokazuje, že jak domácí, tak zahraniční výtky na adresu "kovboje v Bílém domě" mohou rychle pominout a být zapomenuty. Role Ameriky je nepřehlédnutelná, i přes její sobecké zájmy. Vedle ní vypadá kdokoli jako trpaslík.

Spojené státy se svým podílem necelých pěti procent na světové populaci představují více než 30 procent světového hrubého domácího produktu.

"Vždycky se můžete na Ameriku spolehnout, že nakonec udělá správnou věc," prohlásil kdysi britský premiér Winston Churchill. "Zvláště pak, když jste vyčerpali ostatní alternativy," dodal.

Má vlastně svět jinou alternativu, než se nechat (s)vést Bushovými Spojenými státy?

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.