"Z reakcí v arabském světě, od někdejších amerických spojenců z dob války v Perském zálivu až po zastánce tvrdé linie, je zřejmé, že operace Pouštní liška byla především velký omyl," napsala americká agentura AP. Arabský tisk, pokud přímo nevyjadřoval podporu diktátorovi v Iráku, neskrýval své obavy nad posílením jeho popularity mezi muslimy.
Jasnou podporu protiirácké operaci daly najevo jen dvě země - Japonsko a Austrálie. Dokonce i Kuvajt, okupovaný v roce 1991 Irákem, se omezil jen na stručné prohlášení, v němž uvítal ohlášení konce protiirácké kampaně.
Mezi Araby se jen Saúdská Arábie postavila za útoky na cíle v Iráku, a to v naději, že nastane změna režimu v Bagdádu. K tomu však nedošlo. "Údery skončily, Saddám zůstal," napsal jeden saúdskoarabský list.
"Svět neví a ani vědět nemůže, zda cílů operace Pouštní liška bylo dosaženo. Nevědí to ani vlády," napsal proto italský list La Repubblica. "Ale už nyní je jistý politický výsledek Pouštní lišky: negativní, negativní na celé čáře," dodal rezolutně.
"Nezákonná a nesmyslná vojenská akce Spojených států a Velké Británie skončila," reagoval na konec útoků ruský prezident Boris Jelcin. "Nyní je třeba plně zhodnotit negativní politické důsledky bombardování, nemluvě o obětech mezi civilním obyvatelstvem," dodal. Jeho premiér Jevgenij Primakov ale naznačil, že počítá s obnovením útoků. "Konec je jen přechodný," prohlásil.
Číňané, kteří se také ostře po-stavili proti Pouštní lišce, podtrhli roli ostatních při zastavení útoků. "Po výzvě důležitých stran Spojené státy a Velká Británie zastavily vzdušné útoky na Irák," uvedl Peking.
"Teď musíme zlepšit životní podmínky iráckého lidu, který trpěl mnoho let. Musíme to učinit velmi rychle a Francie má v tomto směru několik návrhů," řekl po skončení operace francouzský prezident Jacques Chirac.
- pondělí 21. prosince 1998
