Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět bez USA by byl světem chronických krizí

  10:40aktualizováno  10:40
Dovolte mi předložit radikální úvahu: nejkritičtější hrozbou, s níž se dnes Spojené státy střetají a v předvídatelné budoucnosti střetat budou, není stoupající Čína, hazardérská Severní Korea, jaderný Írán, moderní terorismus ani změna klimatu. Všechny sice představují potenciální či reálné hrozby, ale největší výzvou, jíž USA čelí, je jejich bobtnající dluh, rozpadající se infrastruktura, druhořadé základní a střední školy, zastaralý imigrační systém a pomalý hospodářský růst – krátce, domácí základy americké moci.

Medaile cti, nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Zleva v provedení pro jednotlivé složky ozbrojených sil USA - armádu, námořnictvo a letectvo. | foto: Wikimedia Commons

Čtenáři v ostatních zemích mohou být v pokušení přijmout takový úsudek s jistou dávkou škodolibosti a sledovat americké nesnáze s větším než malým uspokojením. Taková reakce by neměla překvapovat. Spojené státy a jejich představitelé se provinili domýšlivostí (USA sice snad občas byly nepostradatelné, ale bylo by lepší, kdyby na to poukázali ostatní) a případy nesrovnalostí mezi americkou praxí a principy pochopitelně podněcují obvinění z pokrytectví. Když Amerika nedodržuje zásady, které sama káže ostatním, vyvolává zášť.

Ten smích by přišel draho

Nutkání škodolibě si americké nedostatky a obtíže vychutnat je ale vhodné odolat, jako jiným pokušením. Lidé na celém světě by se měli mít na pozoru před tím, co si přejí. Neschopnost Ameriky poradit si se svými vnitřními potížemi by vyšla velice draho. Zájem okolního světa na tom, aby Amerika uspěla, je skutečně téměř stejně velký jako zájem samotných USA.

Důvod je zčásti ekonomický. Americké hospodářství stále představuje zhruba čtvrtinu globálního výstupu. Pokud se zrychlí růst USA, zvýší se kapacita Ameriky spotřebovávat zboží a služby ostatních zemí, takže dostane vzpruhu růst po celém světě. V době, kdy Evropa sklouzává a Asie zpomaluje, potenciál stát se motorem globálního ekonomického oživení mají jen USA (či obecněji Severní Amerika).

USA jsou stále jedinečným původcem inovací. Většina obyvatel světa se dorozumívá pomocí mobilních zařízení založených na technologii vyvinuté v Silicon Valley; také internet se zrodil v Americe. V poslední době nové postupy vyvinuté v USA výrazně posilují schopnost těžit z podzemních vrstev ropu a zemní plyn. Tato technika se teď šíří po celé planetě a přináší společnostem možnost zvýšit produkci energie a snížit jak svou závislost na nákladných dovozech, tak své uhlíkové emise.

Velké firmy v americkém Silicon Valley. Ilustrační snímek.

Velké firmy v americkém Silicon Valley. Ilustrační snímek.

USA jsou rovněž neocenitelným zdrojem idejí. Tamní prvotřídní univerzity vzdělávají významný podíl budoucích světových lídrů. Ještě podstatnější je, že USA jsou už dlouho předním příkladem úspěchů, jichž umí dosáhnout tržní ekonomika a demokratická politika. Je mnohem pravděpodobnější, že vůči nim budou lidé a vlády otevřenější, jestliže se americký model považuje za úspěšný.

Konečně před světem stojí mnoho vážných výzev, od nutnosti zastavit šíření zbraní hromadného ničení přes zápas se změnou klimatu a údržbu funkčního světového ekonomického řádu vstřícného k obchodu a investicím až po regulaci chování v kyberprostoru, zlepšení globálního zdraví a prevenci ozbrojených konfliktů. Tyto problémy jen tak nepominou ani se samy nevyřeší.

„Neviditelná ruka“ Adama Smithe sice snad zajišťuje úspěch volných trhů, ale ve světě geopolitiky je bezmocná. Řád vyžaduje viditelnou ruku vedení, které formuluje a uskutečňuje globální reakce na globální výzvy.

Adam Smith (1723-1790), skotský ekonom a filozof, zakladatel moderní ekonomie.

Adam Smith (1723-1790), skotský ekonom a filozof, zakladatel moderní ekonomie.

V podstatě bez alternativy

Aby nedošlo k mýlce: vůbec nechci říct, že si USA dokážou se světovými problémy poradit samy. Unilateralismus funguje zřídkakdy. Prostředky nechybějí jen Spojeným státům; samotná podstata současných globálních problémů ukazuje, že slušnou naději na úspěch mají jedině kolektivní reakce.

Multilateralismus je ovšem snazší zastávat než koncipovat a uvést do života. V současnosti je pro tuto roli jediný kandidát: USA. Žádná jiná země nemá potřebnou kombinaci schopností a postojů. Tím se vracím k argumentu, že USA si musí udělat pořádek před vlastním prahem – ekonomicky, fyzicky, sociálně a politicky –, chtějí-li mít zdroje potřebné k prosazování řádu ve světě. Všichni by měli doufat, že tak učiní: alternativou ke světu vedenému USA není svět vedený Čínou, Evropou, Ruskem, Japonskem, Indií ani jinou zemí, ale spíše svět bez vedení. Ten by se téměř s jistotou vyznačoval chronickými krizemi a konflikty. To by bylo zlé nejen pro Američany, ale pro velkou většinu obyvatel planety.

Richard N. Haass

Richard N. Haass

Richard N. Haass je předsedou americké Rady pro zahraniční vztahy a autorem knihy Foreign Policy Begins at Home (Zahraniční politika začíná doma) s podtitulem Proč by si Amerika měla zamést před vlastním prahem.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulkyjsou redakční.


Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.