"Bylo to na oslavě amerického Dne nezávislosti. Řekl mi, že se rozhodl, že kandidovat bude. Ale potvrdit vám to musí on sám," sdělil iDNES.cz poslanec sociální demokracie, který tvrdí, že o tom se Švejnarem mluvil na americké ambasádě.
Profesor Švejnar, který se zúčastnil prezidentské volby již v roce 2008, se ale zdráhá říci jasné slovo i poté, co Senát schválil pravidla pro přímou volbu, včetně toho, jak má vypadat sběr 50 tisíc podpisů pro kandidáty (více zde). Dosud sliboval, že se jasně vyjádří hned poté, co zákon projde.
Místo toho poslal o víkendu novinářům velmi mlhavou esemesku: "Dobrý den, jsem rád, že zákon o volbě prezidenta prochází zdárně legislativním procesem a že je nyní téměř jisté, že bude přímá volba prezidenta. O své případné kandidatuře se rozhodnu během léta." Otázku iDNES.cz, zda je pravda, že o své kandidatuře mluvil s poslancem ČSSD jako o jisté věci, nechal bez odpovědi.
10. května 2012 |
Lidé očekávají od kandidáta rozhodnost, říká Herzmann
Vyčkávací taktika, kterou Švejnar zvolil, není podle Jana Herzmanna, šéfa agentury Factum Invenio, která se zabývá výzkumem veřejného mínění, optimální. "Kromě jiných vlastností, jako je schopnost konsenzuálního vystupování, čekají lidé od kandidáta na prezidenta také rozhodnost," uvedl Herzmann. Švejnar podle něj nemůže využít výhodu překvapení na poslední chvíli, protože od samého počátku se mluví o tom, že by kandidovat mohl, stejně jako v roce 2008.
Tehdy ho navrhli zelení a podpořili sociální demokraté, část KDU-ČSL a někteří nestraníci v Senátu, ale těsně prohrál s Václavem Klausem. Teď si ho chtěla "přivlastnit" ČSSD, ale Švejnar si odmítl vzít její tričko, protože od začátku říká, že by kandidoval jen jako nezávislý, s možnou podporou napříč spektrem, tak jako minule. Po nezdařených námluvách ČSSD, kdy straně zbyl stranický kandidát Jiří Dienstbier, se Švejnar stáhl. Přesto je v průzkumech druhý za Janem Fischerem, i když u některých agentur už se na něj dotáhl expremiér Miloš Zeman.
"Na Švejnarovi je zajímavé, že se stále drží u voličů tak vysoko, aniž by hnul prstem. Má tedy jako kandidát velký potenciál, který shromáždil už v minulé volbě. Ale už se blíží okamžik, kdy se bude muset jasně rozhodnout. Nejpozději na začátku září musí definitivně oznámit, že kandiduje, nebo že se toho nezúčastní. V takovém případě by se podle mě hlasy pro něj přesunuly k Janu Fischerovi," míní politolog Josef Mlejnek mladší.
Už teď má ale podle něj Švejnar problém, protože bude muset sestavit tým a sesbírat 50 tisíc podpisů, což už jeho soupeři dělají, a Zeman už dokonce podpisy má. "Minimálně musí přes léto sestavit tým, pokud do toho půjde," míní Mlejnek.
Oproti tomu olomoucký politolog Pavel Šaradín z Filozofické fakulty Univerzity Palackého míní, že Švejnar má stále dost času. "Prezidentské volby se už účastnil a ví, co to obnáší. To, že váhá, vyplývá z toho, že má nějaké profesní postavení, nějaký post, kterého by se musel vzdát," řekl Šaradín. Pokud zvolil Švejnar taktiku představit se až jako poslední kandidát, může být podle něj úspěšná.
Fischerová k favoritům patřit nebude
Táňa Fischerová
Na rozdíl od Švejnara řekla jasné slovo herečka Táňa Fischerová, která oznámila, že to chce v přímé volbě také zkusit. "Nepůjdu běžnou cestou a nechci na kampaň peníze. Ať si to lidé řeknou mezi sebou, a když budou chtít, tak to budou podepisovat. Ale nebudu to dělat tak, že budu někde jezdit a shánět podpisy," řekla Fischerová v rozhovoru pro iDNES.cz (najdete ho zde).
Profilovala se jako kandidát kritický k vládě. "Mně ty dnešní reformy připadají jako děsivé a destrukční pro společnost a pro její budoucnost," uvedla Fischerová.
Politolog Šaradín míní, že šance Fischerové jsou minimální. Podle Herzmanna existuje určitá poptávka po tom, aby byla v čele státu tentokrát žena. Ani on si ale není jist, že se Fischerová zařadí mezi nejsilnější kandidáty usilující o zvolení na Hrad. "Lidé ji mají rádi za ty adventní koncerty, ale víc šancí bych jí nedával," řekl politolog Mlejnek.
