Václav Havel o vás řekl, že byste byl výborným prezidentem. To je pro vás poklona, které si určitě vážíte. Mohou vám tato jeho slova podle vás pomoci, pokud byste se rozhodl znovu kandidovat?
Pan prezident Havel je velká osobnost, jeho názoru si velice vážím a beru ho v potaz.
Před časem o vás jako o vhodném kandidátovi mluvil i současný lídr ČSSD Bohuslav Sobotka. Sociální demokraté vás podporovali i v minulé volbě proti Václavu Klausovi. Oslovila vás už některá strana s tím, abyste do toho šel znovu?
Zatím jsem o tom s nikým nemluvil, je to ještě předčasné. Velmi jsem si při minulé volbě vážil, že mě podporovala široká část politického spektra - jako první mě navrhla Strana zelených a nezávislí senátoři, přidala se sociální demokracie a část KDU-ČSL.
Strany teď vyjednávají o zavedení přímé volby prezidenta. Věříte tomu, že se na tom opravdu domluví a podaří se to prosadit, nebo spíš zvítězí názor těch poslanců a senátorů, kteří se nebudou chtít připravit o tuto kompetenci?
Sleduji a jsem velice pro to, abychom měli přímou volbu prezidenta. Doufám, že když to lidé chtějí a téměř všechny politické strany slíbily, že se zasadí o to, aby byla přímá volba, tak ta přímá volba také bude. A když si vzpomenu na poslední volbu, jak jsem seděl ve Španělském sále a viděl, jak je nejvyšší funkce v zemi handlována někdy na velmi nízké úrovni, tak si říkám, že i z tohoto pohledu by byla velmi žádoucí přímá volba. Navíc, když se podíváme na dvě poslední volby, tak v nich nakonec sehrála klíčovou roli komunistická strana a je pravděpodobné, že by to bylo obdobné při příští volbě. To je další důvod pro to, aby lidé volili prezidenta přímo.
Ve vládní koalici jsou i Věci veřejné, která hodně zdůrazňují přímou demokracii. Pokud vím, pomáhal jste jim s jejich ekonomickým programem. Můžete říci něco více o vaší vazbě na tuto stranu?
To zapadá do mé celkové strategie od sametové revoluce, kdy jsem si jako jeden z hlavních cílů vytýčil pomoc demokracii v České republice a když mě kterákoliv demokratická strana požádala o radu nebo o názor, tak jsem s ní spolupracoval. Takže, když Věci veřejné připravovaly svůj ekonomický program a vyjádřily zájem o mé názory, tak jsem je s nimi sdílel. Je přínosné to, že se rozhodly razit přímou demokracii jako jeden z hlavních cílů.
Jan Švejnar naslouchá projevům zákonodárců. (15. února 2008)
Mladým lidem bych doporučil, aby si peníze do fondů dávali
Strany vládní koalice se na několikátý pokus domluvily na návrhu penzijní reformy doprovázené změnami DPH. Pokud by teď za vámi jako známým ekonomem přišel mladý člověk, kolem třicítky, který má rodinu a pracuje, doporučil byste mu, aby tři procenta ze současných odvodů státu dával spíše do penzijního fondu, jak chce dát vláda lidem na vybranou?
Velmi bych to doporučoval. Jsem zastáncem důchodového systému, kde vedle sebe fungují průběžný státní pilíř a pilíř soukromý, ale mám k tomu velké doporučení, jak by to mělo fungovat, aby to bylo úspěšné. Neměly by existovat pouze soukromé fondy, ale též jeden veřejný, vytvořený vládou, u kterého by se zajistilo, že bude mít nízké poplatky, protože na tom z hlediska vkladatele hodně záleží. A pak také, aby ten fond investoval široce po celém světě a tím rozložil riziko. Aby umožnil dnešním třicátníkům získat výsledky ekonomické činnosti po celém světě. Může se totiž stát, že v jedné zemi - jako je naše republika - nastane politická či přírodní katastrofa, která prudce sníží výnosnost úspor a investic. Když je část úspor rozložená po celé zeměkouli, mohou lidé těžit i z ekonomického růstu v Číně, Brazílii či jinde.
Měla by podle vás být u takového fondu státní garance?
Nemusí být garantovaný, ale mělo by být zajištěno, že stát dohlédne na to, že fond bude dobře veden, že tam nedojde k rozkrádání a že bude mít velice nízké poplatky. Nejlepší fondy, které dnes ve světě existují, mají poplatky 0,1 procenta hodnoty, která je jim svěřena. Já očekávám, že tady budou mít fondy poplatky ve výši 0,5, jedno nebo 1,5 procenta, což bude mnohem více oproti tomu, čeho se dá docílit.
Nemůže celý tento projekt v Česku narazit na to, že tady lidé mohli "v přímém přenosu" vidět, co je to tunelování a pád kampeliček, v kombinaci s tím, že spoření v penzijních fondech má být podle koalice dobrovolné?
Rozhodně tady to nebezpečí je. Proto by tu měl veřejný fond s garancí, že bude dobře veden. A licence dalším fondům musí být vydávány tak, aby bylo jasné, že to jsou fondy kvalitní.
Očekáváte, že když bude penzijní reforma podle představ vlády schválena, že se po čase budou měnit pravidla, aby lidé do fondu posílali více než ta nyní navržená tři procenta ze sociálních odvodů (plus dvě procenta z vlastních zdrojů)?
Víte, já si myslím, že by bylo lepší, kdyby to bylo více než ta tři procenta, kdyby se takto přesměrovalo pět až sedm procent a podniky též začaly přispívat do těchto fondů, jak je běžné ve světě. Tak se tento penzijní pilíř může dokonce časem stát dominantním a zajistit lidem, aby byli osvobozeni od intervence státu, která může být jak pozitivní, tak negativní, každopádně nepředvídatelná.
Spory politiků o DPH ukazují, že politická situace je rozháraná víc, než jsme očekávali
Co říkáte tomu "blázinci", který politici v posledních dnech předváděli, když dokázali během pár hodin radikálně překopat dohodu o tom, jak a od kdy se mají měnit sazby daně z přidané hodnoty?
Ukazuje to, že politická situace je rozháraná víc, než jsme očekávali. Penzijní reforma a s ní spojená dlouhodobá opatření by měly být řešeny dlouhodobě. A pak se najdou parametry, jako jsou sazby DPH, které tomu odpovídají. To, čeho jsme byli svědky, ukazuje, že koalice nebyla schopna využít toho, že pro ni byla reforma technicky připravena velmi dobře již po dobu několika let, a vysvětlit lidem všechny výhody v této reformě jako celku, a že změny DPH jsou doplněk.
Jan Švejnar na fóru Zlaté koruny
To, že má být podle koalice od ledna 2013 jediná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 procenta, je správné řešení?
Z ekonomického hlediska je správné mít co nejjednodušší daňový systém a tedy i jedinou sazbu daně z přidané hodnoty. A pokud možno co nejméně výjimek. Ale je nutné, aby u toho byla doprovodná sociální opatření, pokud budou určité nízkopříjmové skupiny negativně zasaženy.
Vláda původně chtěla spolu s reformou penzí snížit pro firmy náklady, které mají kvůli odvodům za zaměstnance. Od toho nakonec upustila. Není to chyba?
Ano, je. Já jsem zastánce toho, že bychom měli snížit daně a odvody z mezd. Máme velmi vysoké odvody a podniky zaměstnávají méně lidí, než by zaměstnávaly s nižšími odvody. Chybějící peníze může stát vybrat jinde, třeba u daně z nemovitosti.
Čekáte, že reforma projde, nebo se to ještě vládě z nějakého důvodu sesype?
Kdyby se to sesypalo, bylo by to velmi nešťastné. Je to zásadní reforma. Jestli neprojde, bude to špatné. Mladí lidé budou kvůli demografickému vývoji zatíženi obrovským břemenem a budou mít tendenci odcházet z této země. Jednání o reformě by nemělo být jen uvnitř koalice, ale i se sociální demokracií, aby reforma nebyla zpochybněna ani po volbách.
Musíme mladým lidem ukázat, že tato země má pro ně perspektivu
A teď podle vás je Česko atraktivní místo k životu pro mladé lidi?
Vidíme, že mnohem víc jich vyjíždí do světa, pracují tam, hledají příležitosti. To je v pořádku, ale musíme se snažit vytvořit takové podmínky, které jim umožní seberealizaci - nejen finanční, ale všeobecně - u nás. Aby generace, která začala dospívat po roce 1990, viděla, že tato země má perspektivu, a aby nemusela vážně uvažovat, že tuto zemi opustí. Zaznamenávám to totiž u stále většího množství mladých lidí.
Ještě trochu osobnější otázky. Přednášíte jak v USA, tak v Česku, kde teď trávíte více času?
Řekl bych, že tak šedesát procent času trávím v České republice a zbytek v USA, ale také jinde. V poslední době jsem byl třeba v Anglii, Belgii a Kazachstánu.
Neuvažujete o tom, že byste napsal nějakou knížku, tak jako někteří politici?
Uvažuji. Ale jak věci probíhají velice rychle a lidé nemají čas číst dlouhé stati, tak píšu víc kratší články a nejsem v tom sám. Uvažuji o tom, že bych dal dohromady knihu, ale zatím jsem k tomu nedošel.
