"Přijmout práci v cizím státě, kde se člověk zároveň narodil, může být podle amerických zákonů důvodem ke zbavení občanství. Ale ministerstvo zahraničí to posuzuje případ od případu," řekla iDNES.cz mluvčí americké ambasády Victoria Silvermanová.

Podle Jakuba Horneka z tiskového odboru velvyslanectví prý mluvčí výrokem nijak nekomentuje pozici prezidentského kandidáta. "Nechceme se tím vyjadřovat k panu Švejnarovi," zdůraznil.
Veřejná funkce v zahraničí by ale podle něj mohla být pro Američana rizikem. "Důležité je to slovo ´mohla´," dodal Hornek. Každý jednotlivý případ totiž posuzuje americká diplomacie.
Podle politologa Romana Jocha by však Švejnar nebyl prvním, kdo podobnou otázku řešil. "Jsou známy případy amerických či kanadských občanů, kteří byli prezidenty v pobaltských zemích," řekl iDNES.cz. Připomněl Kanaďanku Vairu Vikeovou-Freibergovou, která se stala prezidentkou Lotyšska. "Takže ten precedent existuje. Například bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski měl britské občanství," dodal.
Americké občanství měla v době prezidentských voleb také současná hlava Litvy, prezident Valdas Adamkus. Den před nástupem do prezidentského úřadu v únoru 1998 se ho však vzdal, třebaže to ústava země nevyžadovala.
Slib sem, slib tam
Pokud parlament Jana Švejnara zvolí českým prezidentem, bude Čechoameričan slibovat věrnost České republice. Ve Vladislavském sále před několika stovkami vážených hostí, zákonodárců a diplomatů odříká slib z jejího 59. článku: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
V roce 1981 ovšem sliboval věrnost Spojeným státům a americká přísaha obsahuje frázi, ve které se čerstvý Američan zříká věrnosti k předchozímu státu.
"Ten slib jsem složil kolektivně, opravdu si už nepamatuju přesně, co je tam napsáno, ale bylo tam něco v tom smyslu, že se vlasti zříkám a že nebudu sloužit někde jinde. V té době měla Amerika možnost pouze jednoho občanství. Člověk musel ztratit jiné, to bylo požadováno," řekl dneska při návštěvě Českých Budějovic Jan Švejnar MF DNES.
. Text americké přísahy"Prohlašuji pod přísahou, že se úplně a absolutně vzdávám a zříkám všech vztahů a věrnosti k jakémukoli cizímu vládci, vladaři, státu nebo suverénnímu území, jehož jsem byl až doposud poddaným či občanem, že budu podporovat a chránit Ústavu a zákony Spojených států amerických proti všem nepřátelům zahraničním i domácím, že jí (ústavě USA) zachovám věrnost a oddanost, že pokud to bude vyžadovat zákon, ponesu zbraň pro Spojené státy, že budu vykonávat službu v nebojových složkách ozbrojených sil Spojených států tam, kde to bude vyžadovat zákon, že budu vykonávat službu v případech národní potřeby pod civilním velením tam, kde to bude vyžadovat zákon, a že na sebe beru tuto odpovědnost svobodně bez výhrad a bez úmyslu se jí vyhnout. K tomu mi dopomáhej Bůh." |
Situace se po osmi letech změnila, takže Američané nyní mohou mít i jiné občanství, vysvětlil kandidát na prezidenta. Přísaha však zůstala stejná. "Stále platí, že se přísahá na celý dokument, tedy včetně části o zřeknutí se věrnosti jinému státu," potvrdil Jakub Hornek.
To je však pro některé české zákonodárce trnem v oku. Zvláště komunisté Čechoameričana vybízejí, aby se amerického občanství vzdal ještě před samotnou volbou. - více zde
Švejnarův názor se postupně mění. Ještě nedávno tvrdil, že z právního hlediska není dvojí občanství problém (více zde), počátkem týdne už opatrněji připouštěl, že si zjišťuje potřebné informace, podle kterých se rozhodne.
"Ten slib jsem v tom shluku dvou set nebo tří set lidí složil, to nepopírám. Spíš se jeví otázka, jak je to interpetováno, a to se právě nyní snažím zjistit od amerických úřadů," řekl Švejnar. "Abych měl představu, co to vlastně nyní znamená po těch šestadvaceti letech. Abych ho neporušil nebo věděl, jaké to může mít následky," doplnil.