Josef Tošovský

Josef Tošovský | foto: David Neff, MF DNES

Svého Tošovského má řada zemí. Přístup se ale liší

  • 17
Nejsem žádný agent. Nikdy jsem nespolupracoval s tajnou policií. Nikomu jsem vědomě neuškodil. Tenhle refrén populárního šlágru je dobře znám ve všech zemích Visegrádu. Teď i u nás, díky Josefu Tošovskému. Ovšem jednotlivé postkomunistické země se liší v tom, jak takové kauzy řeší.

Neuplyne snad měsíc, aby se neobjevila nová důvěrná informace, že nějaký politik, církevní hodnostář či kulturní ikona spolupracovali se státní policií. A ihned poté následuje povinná zapírací formulka.

Co se však liší, je přístup jednotlivých postkomunistických zemí k takovým odhalením. Zatímco někde běží vyšetřovací mašinerie hladce a bez zádrhelů (bývalá NDR), jinde se očistný proces nepodařilo ani nastartovat (Bulharsko).

Tlustá čára nefunguje
První zemí, kde stín temné minulosti dopadl až na ministerského předsedu, bylo Polsko.

Józef Oleksy

V zemi, která dodnes nemá lustrační zákon, způsobilo poměrně nevinné přátelství Józefa Oleksyho se dvěma ruskými diplomaty (a pochopitelně agenty KGB) pravé zemětřesení.

Postaral se o něj tehdejší prezident Lech Walesa, když tuto informaci pustil jakoby mimochodem tři dny před svým odchodem z funkce. On sám předtím čelil několik let uštěpačným obviněním z různých stran a tohle byl výstřel na rozloučenou, usoudila média.

Lech Walesa 

Oleksy brzy podlehl tlaku a v roce 1996 odstoupil. Krátce nato se obvinění ukázala jako nepodložená, a tak se vrátil do politiky. Momentálně čelí obviněním, že osm let pracoval jako placený informátor, a ta se zatím zdají podložená.

Díky podobným zmatkům bylo jasné, že dosavadní polský přístup "nechme minulost minulostí“ vezme brzy zasvé. Postarali se o to bratři Kaczynští, když po ovládnutí politické scény udělali mohutnou čistku ve všech úřadech a nyní připravují lustrační zákon, podle něhož bude muset projít prověrkou až 400 tisíc státních zaměstnanců.

Polsko se od ostatních zemí lišilo tím, že se tu příliš rychle střídaly vlády, registr nikdo pořádně nezpracovával a převládala nechuť k praní špinavého prádla.

Někdy až fatální: vlivný antikomunista a expremiér Tadeusz Mazowiecki po částečném zpřístupnění svazků prohlásil, že se na ten svůj nepůjde podívat, protože "obsahují pouze jed a ten jed otráví celou zemi“.

Ve vzduchu visela otázka: Co když jsou ve spisech falešné údaje, které měly příslušnou osobu v budoucnu diskriminovat?

Maďarský zlom
Zatímco Poláci se štítivě odkláněli, Maďaři jako by neměli o svazky zájem. Postkomunistická elita se tu ukázala jako velmi životaschopná, zatímco opozice plýtvala silami blouzněním o velikém Maďarsku.

Všechno změnil červen 2002, kdy se na premiéra Petera Medgyessye provalilo, že nejméně dva roky pracoval jako agent „D-209“ pro maďarskou kontrarozvědku. - více zde

Bývalý maďarský premiér Peter Medgyessy

Medgyessy svou odpovědí (po úvodním zapíracím kolečku) všem vyrazil dech: Ano, pracoval jako špion. Ale jen proto, aby Maďarsko ochránil před KGB a zajistil mu přijetí do Mezinárodního měnového fondu, než mu v tom zabrání Kreml.

Maďaři nevěděli, jestli se mají smát, brečet, anebo mu líbat ruce. Každopádně moment překvapení zafungoval a premiér krizi ustál. Odstoupit musel až o dva roky později a ze zcela jiných důvodů.

V Německu by neměli šanci
Originální řešení zvolili na Slovensku. Lustrace nepřipadaly v úvahu, zveřejnění svazků také ne, první institut se jimi začal zabývat až v roce 2002 a zpřístupněny byly o tři roky později.

Nikoho tedy zvlášť nepřekvapilo, že se v nich nacházel i „Doktor“, což byl podle zrekonstruované stránky (předtím byla vytržena) Vladimír Mečiar. Forma spolupráce - neznámá.

Vladimír Mečiar

Někdy však není forma spolupráce rozhodující. Nejlépe to možná popsal generálmajor KGB Oleg Kalugin, když zdůvodňoval, proč Rusům stálo za to přátelsky rozprávět s mladým polským aparátčíkem Oleksym o nejnovějších trendech ve straně: "Práce v rozvědce v podstatě nezná rozdíl mezi předáváním tajných informací a rozebíráním jemnůstek politického procesu.“

V Německu by Oleksy, Medgyessy ani Mečiar neměli šanci. "Uzavřené archivy jsou horší než otevřené. Ty uzavřené mohou být zneužity jednou politickou skupinou proti jiné,“ citoval list Financial Times vedoucího pracovníka německého registru.

Jak se kde lustruje

Německo: Kompletní archivy Stasi otevřené od roku 1992, od té doby 4 miliony žádostí o nahlédnutí.

Maďarsko:Lustrace od roku 1994, svazky přístupné, jména informátorů jsou začerněna.

Polsko: Svazky spravuje Ústav paměti národa, bez informátorů, chystá se přísný lustrační zákon.

Slovensko: Ústav paměti národa zpřístupnil svazky roku 2005.
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video