"Milí přátelé, tohle je bohužel můj poslední letošní příspěvek. Píšu vám z kozího nebe. Moc mě mrzí, že vás už musím opustit," napsala vánoční koza na svém blogu. Vedle něj existuje i oficiální twitterový účet s téměř pěti tisíci fanoušky, vánoční koza z Gävle má i vlastní stránku na Facebooku a Instagramu.
Kde se vzala vánoční kozaZvyk vychází ze starých germánských mýtů a přežvýkavec se v období Vánoc těší na severu Evropy výsadnímu postavení. Švédské děti jsou předvědčené, že jim vánoční kozel roznáší dárky. V sousedním Norsku sice naděluje skřítek, vánoční koza jej však věrně doprovází a děti pro ni nechávají v dřevácích něco k snědku. |
Asi třináct metrů vysoké zvíře ze slámy stavějí obyvatelé švédského města Gävle každý rok přímo uprostřed náměstí. A nejsou sami, obdobnou tradici udržují i v řadě dalších městech a vesnicích skandinávské země.
"Opravdu jsem si s vámi přála oslavit Vánoce a přivítat nový rok, ale někdo měl bohužel jinou představu," lituje koza s tím, že v noci z pátku na sobotu jí bylo "pořádné horko".
Požár už téměř patří k tradici
Kolem čtvrté hodiny ranní totiž gävelskou vánoční kozu někdo podpálil. Nebylo to ostatně ani zdaleka poprvé, slamění sudokopytníci mají v sedmdesátitisícovém městě zkrátka smůlu.
Od roku 1966, kdy se na náměstí objevila první vánoční koza, jich lehlo popelem už 29. Do jedné navíc vrazilo auto, další se dokonce někdo pokusil unést pomocí vrtulníku. Nového roku se tak dočkala stěží třetina koz.
Místní obyvatelé s rizikem žhářského útoku počítali a pokusili se kozu ochránit nehořlavou tekutinou, kterou slámu napustili. Do sněhu kolem zvířete navíc každoročně připravují hasicí přístroje. Nic z toho však tentokrát nepomohlo a z vánoční kozy zbyla nad ránem jen kovová konstrukce.
Pachatele žhářského útoku se nepodařilo odhalit. Přestože podpálení už se stalo téměř součástí "kozí" tradice, obyvatelé Gävle nesou takový čin velmi nelibě. Na dotaz iDNES.cz, jaký trest žhářům v případě dopadení hrozí, městský Výbor pro kozu zatím neodpověděl.
