Podle neoficiálních výsledků získala Reinfeldtova středopravá koalice 172 z 349 křesel, levicová opozice 157 a Švédští demokraté 20 křesel. Dosavadní vládní koalici tak o tři křesla unikla parlamentní většina.
Premiér Reinfeldt po zveřejnění výsledků zopakoval své odhodlání vyhnout se spolupráci s Švédskými demokraty. Namísto toho chce pozvat do vlády opoziční Stranu ochránců životního prostředí.
Odborníky straší vzestup krajní pravice
Předsedkyně Zelených Maria Wetterstrandová spolupráci zatím odmítla s odůvodněním, že "podle našeho názoru jsme nedostali od svých voličů mandát stát se součástí vlády pravého středu, ani zahájit s ní jakoukoli těsnější spolupráci". Další signály od Zelených nejsou tak jednoznačné. "Je zřejmé, že za dané situace spolu mluvit musíme," řekl druhý spolupředseda Zelených Peter Erikson. Zelení totiž získali ze 157 opozičních křesel 25.
Pokud se však Reinfeldtovi přesto podaří kabinet zformovat, bude prvním úřadujícím ministerským předsedou v dějinách Švédska, který dokáže sestavit vládu i ve druhém funkčním období.
Pozorovatelé si ale především všímají velkého zisku strany Švédští demokraté, která požaduje zastavení imigrace do země a označuje islám za největší hrozbu pro zemi od konce druhé světové války.
Předseda Švédských demokratů Jimmie Akesson označil volební úspěch své strany za historické vítězství a uvedl, že její poslanci nebudou v parlamentu "dělat žádné problémy".
Demonstrace. Rasisty v parlamentu nechceme
V řadě švédských měst vyvolal vstup nacionalistů do parlamentu pouliční protesty, na které přišlo přes 10 tisíc lidí. Mnozí účastníci akce nesli transparenty s protirasistickými hesly. Podle švédských médií akci svolala sedmnáctiletá dívka s přistěhovaleckými kořeny Felicia Margineanu prostřednictvím Facebooku.
Stockholm. "Ne rasitům v parlamentu". Protesty proti vstupu nacionalistů do švédského parlamentu
"Chci svou iniciativou ukázat, že rasismus v naší zemi nepodporujeme," uvedla mladá aktivistka.
Podle expertů nacionalisté získali podporu hlavně mezi nezaměstnanými, jejichž řady rozšířila globální hospodářská krize. Silnou základnu má strana na jihu Švédska, kde je větší podíl přistěhovalců.
Švédský tisk dnes píše, že nedělní volby znamenají dramatickou proměnu země, která byla známá svou tolerancí a liberální politikou. "V těchto volbách prohráli všichni. Švédsko teď má v Riksdagu krajně pravicovou stranu. To, že xenofobní Švédští demokraté navíc v novém Riksdagu dostanou klíčovou roli při utváření většin, noční můru dokonává, napsal například sociálnědemokratický deník Aftonbladet.
