Představitelé opozice se domnívají, že tento fakt může ovlivnit Bildtovy postoje při prosazování švédských zájmů na jednáních s Moskvou. Státní zástupce již zahájil předběžné vyšetřování případu.
Podle dřívějších informací se měl Bildt po nástupu do úřadu šéfa švédské diplomacie v říjnu loňského roku opčního práva na prodej akcií ropné společnosti vzdát. V prosinci však za celý balík inkasoval 4,8 milionu švédských korun (zhruba 14,6 milionu Kč).
Podle ministra šlo o "standardní vyrovnání" v jeho pozici v radě firmy. Zároveň vyloučil, že by to mohlo jakkoliv ovlivnit jeho věrohodnost při jednání s Ruskem.
Propojení s ruským koncernem
Opozice je však jiného názoru. Šéf Zelených Peter Eriksson dokonce vyzval Bildta k rezignaci. Státní prokurátor Christer van der Kwast listu Svenska Dagbladet k případu řekl, že akciové opce by mohly být považovány za úplatek, pokud by přinesly "nepatřičná zvýhodnění v souvislosti s novou Bildtovou ministerskou rolí."
Kritici počínání Carla Bildta poukazují na skutečnost, že většinový podíl ve Vostok Nafta patří ruskému plynárenskému monopolu Gazprom. Ten má vybudovat plynovod z Ruska do Německa novou cestou přes Baltské moře.
Projekt vyvolal znepokojení mezi ochránci životního prostředí ve Švédsku. Ještě více však popudil Polsko, které se domnívá, že jej může odříznout od dodávek ruského plynu.
Bildt byl v letech 1991-1994 premiérem švédské vlády, mezi roky 1999-2001 působil jako zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Balkán.
- pondělí 8. ledna 2007
- 2
