Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hrdinka sociálních sítí. Drobná Švédka se postavila davu neonacistů

  14:48aktualizováno  14:48
Drobná Švédka se stala symbolem odporu proti vzrůstajícím extremistickým náladám na severu Evropy. Sama se postavila průvodu neonacistů a její fotografie, na které se zaťatou pěstí protestuje proti odpůrcům migrace, se stala hitem na sociálních sítích.

Dvaačtyřicetiletá Tess Asplundová při pohledu na nedělní pochod uniformovaných neonacistů ve městě Borlänge váhala jen okamžik, než se jim rozhodla postavit do cesty. „Byl to impulz. Byla jsem tak naštvaná, vyšla jsem na ulici. Pomyslela jsem si – to tedy ne, přeci tady nebudou pochodovat. Žádní náckové tady nesmí pochodovat,“ sdělila serveru The Guardian.

POHLED ZE ŠVÉDSKA: Nejsme ráj, ale vždy jsme byli humanitární zemí

Drobná Asplundová posléze v gestu vzdoru pozdvihla zaťatou pěst. Podobně, jako proti útlaku protestovali v 70. letech američtí Černí panteři. Gesto zachytil fotograf protirasistické nadace Expo David Lagerlof.

Neonacisté se od Asplundové vyprovokovat nenechali. Asplundová se následně připojila k probíhající demonstraci proti pravicovému extremismu. V neděli večer se vrátila do domovského Stockholmu.

Nemohla tušit, jak velký poprask její jednoduché gesto vzbudí na sociálních sítích. Fotografie Asplundové nabrala desítky tisíc sdílení. „Jsem v šoku. Neonacisté jsou rozlobení a já si trochu říkám, že jsem to možná neměla dělat. Chci mír a klid. Mám z toho smíšené pocity, ale snažím se zůstat v klidu,“ sdělila.

03.května 2016 v 07:09, příspěvek archivován: 05.května 2016 v 10:56

En av mina foton från nazistdemonstrationen i Borlänge. Noterar att den delas friskt just nu :) #svpol #fotose pic.twitter.com/qc3Y3brByK

Švédská média fotografii přirovnávají k jinému slavnému snímku ze severské historie. Fotografii přezdívanou „Dáma s taškou“ pořídil v roce 1985 Hans Runesson. Zachytil na ní postarší dámu, která svou taškou mlátí skinheada z tehdejší strany Severská říše (na fotografii se můžete podívat zde).

Protest Aplundové se odehrál v době, kdy ve Švédsku vzrůstá obliba krajně pravicových stran. Nejúspěšnější z nich jsou Švédští demokraté a Národní socialisté (NRM). Švédští demokraté se podle průzkumů těší oblibě 15 až 20 procent dotazovaných (rozhovor s expertem Švédských demokratů na migraci Markusem Wiechelem najdete zde)

Rasové útoky

Národní socialisté jsou podle Asplundové proslulí svými útoky na aktivisty bojující proti rasismu. „Napadli některé moje přátele. Uprostřed noci mi někdo volal ze skrytého čísla a křičel na mě,“ popisuje Asplundová. Podle svých slov se stydí za to, že má Švédsko takové problémy. „Policie říká, že žijeme v demokratické zemi, a proto mohou demonstrovat. Vždyť to jsou ale nacisté! Je to strašné,“ zlobí se.

Fotogalerie

Asplundová, která sama o sobě hovoří jako o „Afro-Švédce“, je v současné době bez práce a smysl proto hledá v pomoci aktivistické skupině Afrophobia Focus. Švédsko se v rámci loňské zprávy OSN dostalo na seznam zemí, které mají nedostatky v integraci přistěhovalců ze subsaharské Afriky.

„Rasismus se ve Švédsku stává normální věcí. Je normální říkat slovo negr,“ popisuje a vzpomíná na incident z metra, kdy na ni jeden z cestujících pokřikoval rasistické urážky. „Nikdo tomu nevěnoval pozornost. Myslela jsem si, že Švédové budou v roce 2016 mnohem otevřenější,“ tvrdí.

Doufá však, že se společenské nálady změní k lepšímu. Pomoct k tomu může i její malé gesto vzdoru. „To, co jsem udělala, může být symbolem, že s tím vším je možné něco dělat. Pokud může jeden člověk, může to udělat každý,“ dodává.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.