Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nordičtí bojovníci se ozývají. Švédské neonacisty posiluje migrační krize

  19:20aktualizováno  19:20
Ve chvíli, kdy švédské úřady řeší, jak integrovat statisíce běženců, kteří v posledních dvou letech dorazili do země, potvrdila nová zpráva vedlejší efekt migrační krize. V zemi prudce roste počet neonacistů.

Přívrženci Nordického hnutí odporu při nedávné demonstraci v centru Stockholmu. Sešlo se jich téměř 600. Polovina má podle policejních zdrojů kriminální minulost. | foto: Reuters

Nordické hnutí odporu (NMR), hlásající mimo jiné nadřazenost bílé rasy, vzniklo už v 90. letech minulého století nejdříve ve Švédsku, pak se rozšířilo i do jiných skandinávských zemí – Norska, Finska i Dánska. Dosud to bylo hodně marginální hnutí, studie švédské antirasistické organizace Expo však na sklonku roku varuje – nových členů prudce přibývá.

Podle studie Expa loni 32 procent aktivistů NMR nemělo do té doby žádný vztah k neonacismu. „Znamená to, že nynější situace v zemi vhání do řad hnutí překvapivě mnoho nových členů,“ řekl švédskému rozhlasu činitel Expa Jonathan Lemo.

Švédští odborníci na extremismus upozornili, že dlouhou dobu byli aktivisté NMR takřka uzavřenou společností pracující spíše „v podzemí“. V posledních letech se však strategie hnutí najednou změnila. Jeho radikálnost a fanatismus zůstávají stejné, jeho vedení však dělá vše pro to, aby přibyli členové, hlavně agitací všude, kde to jde.

600 lidí pro Trumpa

Výrazem této změny byla i dosud největší demonstrace hnutí (zhruba 600 účastníků) ve Stockholmu poté, co v prezidentských volbách v USA zvítězil Donald Trump. Trumpa totiž NMR považuje za „umírněného“ průkopníka svých idejí. „Podle hnutí tím odstartovala světová revoluce, která vynese nahoru i je,“ řekl k tomu Per Öberg, zpravodaj Expa. Větší aktivita NMR se vysvětluje i tím, že hnutí nedávno dalo najevo, že se hodlá z ulic vyšvihnout až do nejvyšší švédské politiky.

Nejnovější studie rovněž ukazuje, že hnutí se skládá z velké části z kriminálníků a násilníků. Expo analyzovalo minulost 159 členů NMR, kteří jsou nejaktivnější. Z nich bylo 26 procent jen během loňska obviněno z násilností či z ohrožování zbraní. Za celý život pak byla obviněna z kriminálních činů více než polovina (56 procent) nejaktivnějších členů NMR.

Radikálové na druhé straně

Odborníci poukazují na to, že růst neonacismu v zemi nelze oddělit od „radikalizace“ na druhé straně. Ta souvisí především s konflikty na Blízkém východě, odkud je velká část přistěhovalců.

Ze Švédska odcestovalo do Iráku a Sýrie v posledních letech více než 300 lidí. Většina směřovala do řad Islámského státu (IS). Země se tak stala jednou z největších líhní džihádistů v Evropě v přepočtu na počet obyvatel.

Švédská no-go zóna na vlastní kůži: Kladno je horší, říká český student

Růst neonacismu pak posílila následná migrační krize. V roce 2015 do země dorazilo více než 160 000 běženců. Země poté mimo jiné zpřísnila kontroly na hranicích, ztížila slučování rodin imigrantů a pravidla pro trvalý pobyt. Výsledkem bylo, že loni poklesl počet nově příchozích migrantů na 29 000.

Příval migrantů mimo jiné přivedl na hranici akceschopnosti švédský policejní aparát, zejména ve čtvrtích velkých měst obývaných přistěhovalci. Loni na podzim švédská policie oficiálně přiznala existenci 55 takzvaných „no-go“ zón v zemi.

V těchto zónách jsou podle prohlášení policie strážci zákona akutně ohroženi například tím, že na ně obyvatelé začnou házet kameny, či že jim budou vozy zapáleny či ukradeny. Ostatně loni zažilo Švédsko takovou vlnu žhářských útoků na auta (nejen policejní), jakou země nepamatuje.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.