Pro Švédsko a Finsko, skandinávské země, které trvají na své neutralitě a kvůli tomu nejsou součástí Severoatlantické aliance, se otevřela cesta „chytré horákyně“ k posílení obrany. Ta je v těchto zemích akutní od vypuknutí krize na Ukrajině. Minulý víkend dostaly pozvánku do Spojeného expedičního sboru (Joint Expeditionary Force, JEF) – vojenského uskupení vedeného Británií a sdružujícího země na severu Evropy.
Proč zmínka o chytré horákyni? Členství v JEF by totiž oběma zemím umožnilo zapojení do vojenských struktur Severoatlantické aliance (jde především o kompatibilitu vojenské výzbroje a strategie), aniž by musely řešit problém přímého vstupu do NATO. Proti němu je stále podstatná část veřejnosti a také Rusko, jehož reakce se skandinávské země obávají nejvíc.
Konkurence „euroarmádě“?
Analytici však upozorňují, že otázka, nakolik by členství Švédska a Finska v JEF zkrátilo jejich vzdálenost od Severoatlantické aliance, je jen jednou ze dvou podstatných. Druhou otázkou je, nakolik by se oba státy zároveň odtrhly od vize společné evropské armády.
Spojený expediční sbor
|
Volání po vytvoření evropské „superarmády“ mimo struktury Aliance zaznívá v sídle Evropské unie hlavně po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Ten dal předem najevo, že Evropa už se nesmí spoléhat při své obraně na americké síly a neplnit své vlastní závazky především ve výdajích na obranu.
Proti plánům razantně posílit evropskou obranu se přitom silně staví právě neutrální skandinávské země. Silnými slovy to vyjádřil nedávno i předseda švédského parlamentu Urban Ahlin. „Jestli si myslíte, že neutrální Švédsko touží po tom, aby vznikla nějaká duplicita vůči NATO, velmi se mýlíte,“ prohlásil mimo jiné.
Dalším faktorem, který komplikuje uvažování o společné evropské armádě, je brexit. Odchodem Británie vypadne ze skládačky EU podstatný článek evropské vojenské síly. Někteří vojenští experti upozorňují, že by se Brity vedená JEF nakonec mohla stát konkurencí evropským silám.
JEF „je i není NATO“
První reakce skandinávských politiků na pozvání do JEF potvrdily, jak opatrně země volí slova ohledně napojení uskupení na NATO.
„JEF není vojenskou silou Aliance – je to britská iniciativa. To znamená, že se jí můžeme zúčastnit bez jakýchkoli zábran,“ řekl tamnímu listu Dagens Nyheter švédský ministr obrany Peter Hultqvist.
Finská tajemnice na ministerstvu obrany Janne Kuuselová byla ve svých odpovědích médiím o dost „neopatrnější“. „Zapojení do těchto sil má s NATO hodně společného – koneckonců tato idea vznikla uvnitř Aliance a uskupení má stejné zásady rozhodování jako Aliance,“ nechala se slyšet Kuuselová. „V každém případě má naše země s vojenskou spoluprací s Británií jen samé dobré zkušenosti,“ dodala.
Finský ministr obrany Jussi Niinistö později upřesnil, že otázka zapojení do JEF nyní půjde do parlamentních výborů, a předpověděl, že rozhodnutí padne nejpozději na jaře.
Jak to dopadne? Podle Kuuselové má členství Finska v JEF slibné šance. „Domníváme se, že finská armáda potřebuje v současné mezinárodní situaci těžce modernizovat. Z tohoto pohledu je to nabídka velmi zajímavá. Záleží však samozřejmě na zhodnocení, nakolik členství přispěje k finské obranyschopnosti, a na politickém rozhodnutí.“
Švédský ministr Hultqvist zároveň naznačil, že rozhodnutí obou skandinávských zemí bude koordinované. „Už o tomto tématu jednáme s finskými partnery a jsme dohodnuti, že provedeme společnou analýzu, co nám JEF přinese.“
