Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

Švédsku dal pokoj i Usáma. Teď se země bojí, že džihádu neuteče

  • 485
Švédsko kdysi Usáma bin Ládin zahrnul do výčtu zemí, které islámským teroristům nevadí. Čtyři roky poté, co je Usáma po smrti, už nikdo nic takového neutrálnímu Švédsku neslibuje. A země cítí, že se nabízí jako snadný terč.

Šéf švédské tajné služby SAPO Anders Thornberg si už svoje nejvážnější obavy nenechal pro sebe, potažmo pro svůj úřad. Agentuře Reuters minulý týden v rozhovoru řekl, že země čelí vzrůstající hrozbě islamistických radikálů vzhledem ke krizi v Iráku a Sýrii. A vzhledem k tomu, kolik (potomků) imigrantů z Blízkého východu má švédské občanství.

Thornberg mimo jiné uvedl, že počet Švédů, kteří odešli bojovat do těchto zemí, se za loňský rok ztrojnásobil. A zároveň se jich za poslední dva roky daleko více než v předchozích deseti letech zapojilo do jiných konfliktů.

Rekordní růst imigrace - v letošním roce se očekává příliv 90 tisíc lidí jen ze Sýrie a Iráku - zároveň zvyšuje bezbrannost Švédska před infiltrací radikálů. Bojovníci se totiž zároveň ve stále větším počtu vracejí domů. A tajné služby varují, že vzhledem k jejich současnému rozpočtu a personálnímu obsazení se jim takový počet nemůže podařit uhlídat.

SAPO spočítala, že ze Švédska odcestovalo na bojiště v Sýrii a Iráku do služeb al-Káidy či Islámského státu kolem tří stovek jeho občanů, ze kterých tam už přes třicet zahynulo. A zhruba osmdesát z nich se vrátilo do země.

„Někteří z navrátilců se ve svém okolí rázem stali svého druhu hrdiny. Dá se předpokládat, že jejich příkladu pak následují další,“ řekl agentuře Reuters Thornberg.

Tradiční neutralita Švédska byla dlouho považována za dostatečně neprůstřelný štít před teroristickými hrozbami - právě tuto zemi vůdce teroristické sítě al-Káida Usáma bin Ládin jmenoval mezi „hodnými“ zeměmi, jimž útok radikálů nehrozí. Dnes se na nic takového nelze spoléhat - Usámův „slib“ už neplatí. A pro doplnění je třeba dodat, že v posledních letech se Švédsko zapojilo do vojenských misí v Afghánistánu a Mali, tedy tam, kde operují muslimští radikálové.

„Sledujeme, jak vzniká cosi jako bezbožná aliance,“ řekl Thornberg. „Ještě přednedávnem tu byli teroristé, kteří působili v severní Africe, v Somálsku, Jemenu, Afghánistánu. Nyní se však všechny tyhle skupiny spojují a mají společný ‚vzor‘ - Sýrii a Irák.“

Meze pohostinnosti

Proslulá otevřenost Švédska vůči imigraci tak naráží na svoje meze. „Z počtu uprchlíků, kteří k nám míří, se skutečně stává hrozba,“ varoval Thornberg. „Jsme pohostinnou zemí a měli bychom jí zůstat, nesmíme však zavírat oči před tím, že jsou lidé, kteří jsou schopni ji zneužít k teroristickým útokům.“

Koneckonců už i toho si Švédsko trochu užilo - před čtyřmi roky byl odhalen zpackaný bombový útok ve Stockholmu a v roce 2012 byli tři Švédové obviněni z plánování útoku na dánské noviny, které zveřejnily karikatury Mohameda.

Švédové stále více připouštějí, že v politice vůči imigrantům se musí něco změnit. Otázkou je, zda se budou inspirovat u sousedů. Například v Norsku musí imigrant čekat tři roky, než může žádat o trvalý pobyt a pracovní povolení na dobu neurčitou, zároveň se mimo jiné musí naučit obstojně norsky. A vládnoucí pravicová koalice navrhla tento týden čekací dobu prodloužit ještě o dva roky.

K navrhovaným norským novinkám patří i to, že o zmíněné výsady imigrant přijde, pokud se během pěti let od příjezdu rozvede s norským občanem. Vše nasvědčuje tomu, že i zlaté časy švédské „pohostinnosti“ skončí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video