Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zrada ideálů? Švédové začínají mluvit o potížích kolem běženců

  1:00aktualizováno  1:00
Švédská společnost si začíná přiznávat, že soužití s imigranty není bezproblémové. Po sexuálním obtěžování žen v Kolíně na Rýnem se podobný skandál provalil i zde a úřady i noviny mnohem častěji informují o problémech, které migrační vlna přináší.

Migranti na severu Švédska ve městě Riksgransen. (19. prosince 2015) | foto: Reuters

Prakticky až do konce loňského roku byl ve Švédsku mediálními analytiky nárůst preferencí ostře protiimigrantské strany Švédští demokraté brán skoro jako blesk z čistého nebe.

Vstřícnost vůči přistěhovalcům byla považována za úhelný kámen švédské společnosti. Definitivně vše změnila až příliš horká silvestrovská noc daleko za hranicemi – v německém Kolíně nad Rýnem (více si můžete přečíst zde).

Poté, co na tamním nádraží skupinky přistěhovalců a žadatelů o azyl sexuálně obtěžovaly ženy, se najednou vynořila podobná aféra ve Švédsku – rozpoutala ji utajovaná policejní zpráva o sexuálním obtěžování ze strany migrantů na posledních dvou ročnících stockholmského festivalu pro mládež (o zamlčení případu jsme psali zde). Po této informaci jako by se média i společnost ze dne na den změnily.

„Tohle by dřív neotiskli“

„Soused, který pracuje v místních novinách, se mi svěřil, že jen několik měsíců předtím by taková zpráva vůbec nemohla vyjít,“ napsal v britském listu The Daily Telegraph Richard Orange, dopisovatel listu dlouhodobě žijící ve Skandinávii.

Fotogalerie

A popsal historku přímo z místa svého bydliště. „Minulé úterý jsme na domovní schůzi řešili obsazení jednoho z bytů. Majitelka, stejně jako velká část obyvatel mé čtvrti, je jasně levicového zaměření a byt chtěla pronajmout rodině uprchlíků z Iráku, kteří neměli žádné dokumenty. Na této schůzi však názor změnila – rozhodla se, že by to bylo příliš riskantní a komplikované a že místo toho pronajme byt švédské rodině. ‚Cítím se hrozně. Jako kdybych teď zradila své ideály,‘ řekla poté, co své rozhodnutí oznámila. ‚Když ani já nepronajmu svůj byt uprchlíkům, kdo jiný to teď udělá?‘“

Švédsko bylo ještě loni spolu s Německem nejpřívětivější zemí vůči migrantům. Loni jich země přijala přes 160 tisíc – v přepočtu na obyvatele zdaleka nejvíc v Evropě.

Syrská rodina cestovala do Švédska 2 týdny, video z listopadu 2015:

První změna azylové politiky nastala až před koncem roku. A provázely ji slzy. Vicepremiérka Strany zelených je neudržela, když 24 .listopadu oznamovala konec zcela otevřených dveří pro migranty. „Je to pro mě hrozná situace,“ svěřila se. Ale z vlády neodešla.

„Politici si uvědomili, že takhle už své pozice nejen neposílí, ale ani neudrží,“ napsal švédský list Dagens Nyheter. Pro úplnost: v září 2014 byl označován jako šok fakt, že antiimigrantská strana Švédští demokraté získala v parlamentních volbách 12,9 procenta hlasů. A před začátkem nového roku měla strana podle průzkumů podporu více než čtvrtiny voličů a umísťovala se jako nejsilnější strana.

Vše, co bylo pod kobercem

Popularita Švédských demokratů pak mírně poklesla, když vláda mimo jiné zavedla tvrdé hraniční kontroly s Dánskem, odkud se uprchlická vlna valila. A stejně jako v Německu se nyní i ve Švédsku ukazuje, jak falešný byl dosavadní obraz soužití s imigranty.

Uprchlická krize

„Úřady jen velmi neochotně mluvily o nadprůměrné kriminalitě přistěhovalců. Negativní zprávy, které se jich týkaly, zametaly ve spolupráci s ‚politicky korektními‘ novinami pod koberec,“ konstatovala švédská mutace zpravodajského serveru The Local.

Jako by se nyní spustilo stavidlo negativních zpráv. Možná snad až příliš. Denně se nyní veřejnost dozvídá o dalších a dalších „háčcích“ multikulturní společnosti. Poprvé jsou zveřejňovány statistiky kriminality podle etnického filtru, nově příchozí migranti musí počítat s tím, že stráví tuhou severskou zimu ve stanech, ne v bytech nebo ubytovnách jako dříve – pokud jim je tedy někdo v noci nezapálí, jak už se v zemi mnohokrát stalo.

Dopisovatel listu The Daily Telegraph ale doufá, že se vlna negativních zpráv zmírní. „Švédsko je dnes zemí samotářů – z velké části za to může velkorysý sociální systém, při němž už nikdo nikoho nepotřebuje. Uprchlíci ukazují Švédům už často vzdálenou vzpomínku – že i oni kdysi žili pohromadě,“ napsal.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.