Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek | foto: Försvarsmakten

Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

  • 290
Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a další tisíce spojeneckých vojáků. Manévry mají být podle švédských ozbrojených sil "věrohodným a viditelným prostředkem k odstrašení".

Cvičení pojmenované Aurora 17 připravuje Švédsko na září. Bude probíhat ve vzduchu, na zemi i na moři prakticky po celé zemi. Pozornost však bude nejvíce zaměřena na údolí Mälardalen, oblasti kolem měst Stockholm a Göteborg a na strategický ostrov Gotland v Baltském moři.

Tajemné drony, falešný dopis. Švédskou rozvědku trápí čachry Ruska

Zapojí se do něj přes 19 tisíc švédských vojáků. Jednotky vyšlou také spojenci a partneři - z USA 1 400, 270 z Finska, 120 z Francie, 60 z Dánska a 60 také z Norska, Litvy a Estonska.

Cvičení je nicméně koncipováno jako národní a má prověřit obranu země pro případ napadení. Švédská armáda oznámila plány na uspořádání největšího cvičení za posledních dvacet let v reakci na výhrůžky Ruska kvůli sbližování se Severoatlantickou aliancí.

Manévry mají být podle prohlášení švédského velení „věrohodným a viditelným prostředkem k odstrašení sousedů, kteří by měli pečlivě zvážit riziko zaútočení“.

Naposledy v červnu ruský prezident Vladimír Putin prohlásil, že pokud se Švédsko připojí k NATO, bude to mít negativní dopad na vzájemné vztahy. Moskva to podle jeho slov bude považovat za signál, že se infrastruktura vojenského bloku přibližuje k Rusku. „Budeme to interpretovat jako další hrozbu pro Rusko a budeme přemýšlet o tom, jak tuto hrozbu odstranit,“ citovala Putina agentura TASS.

S obranou pomůže JEF

Švédové a sousední Finové se i přes svou neutralitu v červnu připojili k vojenské formaci expedičních velmi rychlé reakce JEF (Joint Expeditionary Force). „Minialianci“ tvoří pod velením Británie ještě síly rychlé reakce Dánska, Nizozemska, Estonska, Lotyšska a Litvy.

Jednotka, založená před dvěma roky, má v případě potřeby okamžitě reagovat na mimořádné události a přispěchat napadené zemi na pomoc. Plných operačních schopností má dosáhnout příští rok, což by umožňovalo nasadit až 10 tisíc vojáků do vojenských nebo humanitárních krizí v rámci operací OSN, EU a NATO.

„JEF doplní naši dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci zaměřenou jak na naše blízké okolí, tak na širší globální agendu,“ uvedl tehdy ministr obrany Švédska Peter Hultqvist.

Strategický Gotland

Neutrální Švédsko i sousední Finsko v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 podstatně zintenzivnili spolupráci s NATO. Od té doby čelí zvýšené aktivitě ruského letectva a viní Moskvu i z opakovaného narušování vzdušného prostoru.

Obě země oficiálně kývly na dohodu, která jim v krizových situacích umožní dostat podporu a pomoc od jednotek NATO. Naopak severské země umožní v případě krize například „hostování“ aliančních letounů.

ANALÝZA: Rusko cílí na seveřany. Švédsko a Finsko chce zneutralizovat

Finsko také nedávno poblíž Helsinek otevřelo specializované centrum, které má pomoci zemi čelit takzvanému hybridními způsobu boje ze strany Ruska. Obává se především ruské propagandy a dezinformací prostřednictvím sociálních sítí a ovlivňování veřejného mínění.

Švédsko zase v roce 2015 po deseti letech obnovilo vojenskou základnu na největším ze svých ostrovů v Baltském moři - Gotlandu. Strategické místo obsadili vojáci kvůli napjatým vztahům Západu s Ruskem, mimořádné aktivitě ruského vojenského letectva v oblasti i tajemným ponorkám u švédských břehů.

Asi 175 kilometrů dlouhý a 50 kilometrů široký ostrov neměl stálou vojenskou přítomnost od roku 2005, kvůli své strategické poloze je však kritickým místem pro švédskou obranu. Cvičení Aurora 17 by ji mělo prověřit.

„Skutečnost, že se Švédsko rozhodlo vrátit jednotky zpět na Gotland, je velmi jasným důkazem toho, co se děje,“ prohlásil velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges. Ruská politika posledních let podle něj změnila bezpečnostní prostředí. „Na to musíme reagovat. Země, které jsou ‚medvědovi‘ nejblíže, mají historické zkušenosti, cítí jeho horký dech a jsou nejvíce znepokojeni,“ dodal.

Švédští představitelé v expertních diskusích před časem připustili, že pokud by si čistě hypoteticky chtěla Moskva ostrov „vypůjčit“, švédské ozbrojené síly by v dlouhodobém horizontu nebyly schopné území uhájit.

A obsazení ostrova by kvůli jeho poloze komplikovalo USA a NATO případnou obranu pobaltských zemí. Naopak veškeré ruské námořní a letecké plány v Baltském moři musí zohledňovat způsob, jak švédské a finské síly v případě potřeby eliminovat.

, natoaktual.cz

Nejlepší videa na Revue