Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svědek: Grebeníček vězně nejen mlátil, ale dával jim i drogy

  5:37aktualizováno  8:58
Politickým vězňům, kteří prošli v padesátých letech minulého století rukama vyšetřovatele Státní bezpečnosti (StB) Aloise Grebeníčka, otce dnešního komunistického politika, byly při krutých výsleších podávány drogy. Vůbec poprvé o tom veřejně promluvil jeden z nich, Jan Janků (88).

Muklové za zdmi nechvalně proslulé věznice v Uherském Hradišti dostávali od StB | foto: Bontonfilm

Je to průlomová informace – historici věděli, že StB drogy používala, dosud však chyběly podrobnosti o tom, jakým způsobem to vyšetřovatelé dělali.

"Dvojice Grebeníček – Vyšenko se na mně vydováděla. Při výsleších tekla krev. Hned při tom prvním mi Grebeníček vyrazil pěstí dva zuby," vzpomíná Janků, který už seděl v cele smrti, ale nakonec byl odsouzen "jen" ke dvaceti letům vězení.

Vyšetřovatelé nebyli dlouho spokojeni s odpověďmi mladého skauta, a tak jednou vyhladovělému vězni nabídli v návalu předstírané dobromyslnosti třešně.

"Dnes vám to přijde asi k smíchu, jak naivní jsem byl. Jenomže když tři dny nejíte, máte hrozný hlad a ještě ke všemu vás bijí jako žito, neuvažujete logicky," vysvětluje Janků důvod, proč třešním neodolal. "Později jsem měl čeho litovat," dodává.

Najednou se s ním točila celá místnost a zmocňovaly se ho halucinace, euforie a hned zase deprese. "Teprve pak mně došlo, že mi i s třešněmi podali psychoton. Přezdívali jsme mu dost paradoxně – pravdomluv," říká Janků.

Celé tři dny prý nemohl spát a měl pocit, že se zblázní. Vyšetřovatelé ho přesto nezlomili a nepřinutili přiznat vykonstruované obvinění. Někteří vězni v jiných případech drogám podlehli a dodnes mají výčitky:

"Bože můj, co jsem to u výslechu vyžvanil! Bože můj, co jsem jim to podepsal!" litoval později politický vězeň Pavel Levý.

I jemu byla údajně podána droga. Cenné svědectví Jana Janků by podle Tomáše Bursíka z Ústavu pro soudobé dějiny mohlo přispět k objasnění nejtemnějších a dosud málo zmapovaných metod práce StB.

Historik zdokumentoval tři případy, kdy vyšetřovatelé použili otupující látku skopolamin, s jejíž pomocí se tajná policie snažila zlomit vůli vězňů. Podle dokumentů se výslechů za pomoci drog účastnili i tehdejší šéfové StB.

StB vyvíjela drogy na výslechy i jedy do omítky

Krátce po druhé světové válce začala StB hledat metody, jimiž by dosáhla vynuceného přiznání zatčených lidí. Bití, mučení ani psychický teror nevedly vždy k úspěchu.

Už v září 1946 vznikla při zemském odboru bezpečnosti v Brně chemická laboratoř, která začala vyvíjet omamné prostředky usnadňující výslech. StB vkládala do projektu velké naděje, takže už v dubnu 1948 založila další tajnou chemickou laboratoř v pražských Střešovicích.

Podle Tomáše Bursíka z Ústavu pro soudobé dějiny uvolnila StB na její zřízení tehdy závratnou částku 350 tisíc korun. Jedním z důvodů, proč se program chemických experimentů na lidech tak rychle rozvíjel, byla ctižádost tajných policistů přijít s něčím novým a zavděčit se komunistickým bossům.

"I za tu cenu, že se nové metody výslechu vlastně v ničem neodlišovaly od těch gestapáckých," srovnává Bursík.

Z archivních dokumentů vyplývá, že StB podporovala i výzkum "tiché likvidace" protivníků. V tajných laboratořích vznikaly látky získané z rostlinných jedů, které by mohly být aplikovány do kávy v kavárně nebo je bylo možné namíchat do barvy na omítku v místnosti.

Později zatčený šéf laboratoře Josef Sumbal zmiňoval dokonce přípravky vyvolávající potrat.

Dávali drogy i Horákové?

Každé svědectví, které přispěje k objasnění chemických pokusů StB na lidech, má podle historiků velkou cenu. Badatelé si však nedělají iluze, že najdou k přísně tajnému projektu chemických experimentů na lidech mnoho dokumentů.

Mohlo by se však například objasnit podezření příbuzných popravené političky Milady Horákové, že i jí při výsleších podávali chemické preparáty.

"Nikdo mi nevymluví, že sáhli k drogám, pokud z mukla nemohli vymlátit informace či vykonstruované přiznání," říká oběť chemických experimentů, politický vězeň Jan Janků. Zda pak vyšetřovatelé dosáhli svého, záleželo podle něj i na síle osobnosti vězně. "Pokud vím, tak starší lidé se slabší kondicí podlehli," vzpomíná.

Političtí vězni se před chemickými experimenty vyšetřovatelů vzájemně varovali. Když Janků povýšil na "chodbaře", který vyměňoval prádlo, vždy si prý našel příležitost, jak dát svým kamarádům echo.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.