Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svědectví z první ruky: Jak naivkové vybírali Knížákova nástupce a nabili si ústa

  8:22aktualizováno  8:22
Ministr kultury ohlásil, že nového ředitele Národní galerie nejmenuje a že svému nástupci pouze doporučí, aby vybíral mezi Jiřím Fajtem, kterého nezávislá odborná komise na toto místo nominovala, Markem Pokorným, který skončil třetí, a pátým finančníkem Vladimírem Röselem. Členka výběrové komise Milena Bartlová napsala pro server artalk komentář popisující zákulisí konkurzu. My jej se souhlasem jak autorky, tak redakce artalku přebíráme.

Výběrová komise, která posuzovala kandidáty na ředitele Národní galerie v Praze (NG), doporučila ministrovi ke jmenování historika umění Jiřího Fajta - (archivní snímek z 28. listopadu 2001) | foto: Zbyněk StanislavČTK

Bylo – nebylo. Ministr kultury Václav Riedlbauch, jmenovaný do původně překlenovací, poté roční vlády za ČSSD, se rozhodl exemplárně vyřešit úkol, o nějž se marně pokoušeli jeho předchůdci – vyměnit ředitele Národní galerie. Koncem února svolal poněkud nesourodou skupinu lidí (jednotlivé respektované osobnosti, jeden galerista, děkan Filosofické fakulty Karlovy univerzity, dva novináři a zástupkyně dvou profesních sdružení – jako předsedkyně UHS jsem se zde ocitla i já), aby se s nimi jako se zástupci odborné veřejnosti poradil, jak má výběrové řízení proběhnout.

Milena Bartlová, profesorka dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně a předsedkyně Uměleckohistorické společnosti

Milena Bartlová, profesorka dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně a předsedkyně Uměleckohistorické společnosti

První signály podivnosti

V březnu skutečně výběrové řízení vyhlásil, přičemž podmínky výběru i členové komise vzešli ze zcela otevřeného jednání. Ministr původně navrhl, aby celá komise byla složena ze zahraničních odborníků, po debatě poradního sboru byl jejich podíl snížen na 3 z devíti. Když po několika dnech ministr komisi veřejně jmenoval, byla v ní navíc tři další jména (z toho jedno ze zahraničí), zjevně přidaná na žádost Milana Knížáka. Rovněž na ministrův návrh v komisi nebyl nikdo z pracovníků ministerstva. Stejnou otevřenou dohodou bylo sestaveno i pět jmen těch, koho ministr přímo vyzval k účasti na výběrovém řízení.

O autorce

Milena Bartlová Narozena roku 1958. Profesorka dějin umění na Masarykově univerzitě, předsedkyně Uměleckohistorické společnosti

Z knih Mileny Bartlové: Poctivé obrazy - Deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400-1460 (2001), Mistr Týnské kalvárie - Český sochař doby husitské (2004)

Už před zasedáním komise ale pozitivní obraz celé věci začal dostávat trhliny. Marta Smolíková a já jsme byly pozvány do diskusního pořadu ČT Kontexty, na jehož dramaturgii jsme samozřejmě neměly žádný vliv. Poté jsme obdržely od ministra velmi ostře formulovanou výtku, že jsme veřejnou "konfrontací s Milanem Knížákem” údajně porušily nezbytnou nezaujatost členů výběrové komise. Projekty a motivační dopisy uchazečů dostali členové komise jako přílohu v mailu s vymazanými osobními jmény a měli je posuzovat anonymně; jména uchazečů nebyla nikdy (dodnes!) oficiálně zveřejněna. Ministerstvo odmítlo potvrdit i skutečnost zjevnou ze znění jednoho z materiálů, že do konkursu se nečekaně přihlásil i sám Knížák. Nepochopitelné tajnůstkářství se ukázalo jako pouhá předehra toho, co následovalo po zasedání komise.

Národní galerie, ilustrační foto

Národní galerie, ilustrační foto

Na scéně je Knížák

Zasedání se konalo 14. dubna a trvalo celý den. Členové komise podepsali standardní a běžně přijatelný závazek, že o okolnostech a průběhu výběrového řízení nebudou veřejně informovat až do jeho ukončení. Komise pečlivě vyslechla všechny uchazeče a rozhodovala samozřejmě nejen na základě předložených projeků, ale také na základě těchto prezentací a následné diskuse. Hlasovací systém byl komisi uložen ministerstvem a tím, že je sice komplikovaný, ale zajišťuje nejvyšší míru objektivity. Byl to dvoustupňový systém, kdy hlasující vytváří anonymně pořadí uchazečí, při sčítání hlasů se eliminují krajní hodnoty, a nakonec komise hlasuje veřejně o tom, zda prvního uchazeče doporučí jako vítěze.

Pořadí uchazečů bylo následující: Jiří Fajt (s desetibodovým odstupem od následujících, kteří pak měli odstupy mnohem menší), Richard Drury, Marek Pokorný, Vít Vlnas, Vladimir Rösel, Milan Knížák, Monika Burian. 10 hlasy proti 2 (proti byli, celkem očekávatelně, oba Knížákovi lidé) doporučila komise Fajta. Regulérnost jednání nikdo nezpochybnil. Zasedání komise byli přítomni náměstci ministra Karabec a Mikeš a ředitel odboru muzeí a galerií Wiesner. Ačkoli původně mělo být jednání v angličtině, kvůli jejich neznalosti tohoto jazyka bylo celé tlumočeno. Jejich role se omezila na pouhé pozorovatele a garanty úřední korektnosti.

Klaus s Knížákem

Klaus s Knížákem

Barvitosti zasedání dodala samozřejmě účast Milana Knížáka, který přišel bez omluvy o 10 minut pozdě a v prvních větách komisi sdělil, že byla sestavena nekvalifikovaně a z lidí, kteří jej a jeho činnost nemohou hodotit. Peter Klaus Schuster, bývalý ředitel Staatliche Kunstsammlungen Berlin, který jako jediný z přítomných dosud neměl tu čest se osobně s Knížákem setkat, byl viditelně otřesen a myslím, že když si uvědomil, že tento muž byl po deset let ředitelem NG, vzdal dosud patrnou snahu pochopit české poměry a specifika.

Na peníze nehleďte, prosím

Celkově lze shrnout, že Fajt, Vlnas a Pokorný měli srovnatelně kvalitní a profesionální projekty i prezentace; svou prezentací a vizí – na rozdíl od příliš stručného projektu – vysoko vynikl a komisi oslovil Drury. Zatímco Pokornému mohlo v očích některých členů komise uškodit absolutorium vysokoškolského oboru "vědecký komunismus”, Fajt naopak získal svým nesporným mezinárodním rozhledem a přesahem.

Vít Vlnas

Vít Vlnas

Zejména čtyři členové komise ze zahraničí zjevně posuzovali uchazeče bez ohledu na jakékoli další souvislosti, protože si uvědomovali, že dostatečně nerozumějí vnitřním podmínkám muzejního i obecně kulturního provozu u nás – například částky v rozpočtu NG považovali za nicotné a bylo třeba jim vysvětovat, že nelze automaticky přepočítávat tyto sumy na eura a že NG patří k vůbec nejlépe financovaným státním kulturním insitucím v ČR…

Standardně nestandardní praktiky

Zlý sen se ze zdánlivě úspěšného a čistě probíhajícího dění stal během několika dnů. Český mediální kanál (kanál ve smyslu žumpa) začal nechutnou dezinformační a dehonestující kampaň; po počátečních lapsech serverů Lidovky a Parlamentní listy si jí seriózní média naštěstí nevšímala. Česká intelektuální společnost ale, bohužel, zřejmě není dostatečně informačně gramotná, takže se i mezi odborníky rozšířily pomluvy s dovětkem "…ono na tom něco bude”. Ministr, který nepovažoval za slušné členům své vlastní komise ani poděkovat, se jich zastal jen vlažně a neoficiálně.

Ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze Tomáš Vlček

Ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze Tomáš Vlček

Nejen že ministerstvo nadále mlčelo, ale mohlo být vedle archivu Národní galerie a člena komise za NG Tomáše Vlčka jediným možným zdrojem informací a písemností, se kterými dezinformace pracovaly. Ministr začal zneužívat slušnosti a korektnosti členů komise, kteří dodržovali závazek mlčenlivosti, i sám osobně. Jím nebo jeho náměstky při různých příležitostech vyslovované výroky o tom, že jednání komise bylo pochybné, výsledky nejednoznačné a o tom, že je nutné vše ještě znovu zvážit, byly nepravdy. Ministr začal tvrdit, že všechny materiály sám prostudoval a se všemi uchazeči znovu několikrát jednal. Tím dal najevo, že práci komise vůbec nepotřeboval. Nelze tedy uzavřít jinak, než že ji celou jmenoval jen proto, aby měl jakousi civilizovanou zástěrku, která má krýt jeho autokratické rozhodnutí. Není opět divu, že se postupně rozšířily více či méně věrohodné fámy o politické i přímé korupci, která do rozhodování vstupuje.

Odpovězte si sami

Po hrozbě některých členů komise, že se veřejně distancují od dalšího průběhu výběrového řízení, a po otevřeném dopise Jiřího Davida, se ministr rozhodl, že několik dnů po volbách oznámí výsledek výběrového řízení. Prý překvapen žádostí premiéra, aby po volbách už nečinil významná personální rozhodnutí, nejmenoval nového ředitele, zároveň ale odmítl prohlásit výběrové řízení za zrušené a neúspěšné. Svému následovníkovi prý předá veškeré materiály s tím, že by se mělo vybrat z trojice Fajt – Pokorný – Rösel.

Ministr kultury Václav Riedlbauch oznámil, že volbu nového ředitele Národní galerie nechá na svém nástupci

Ministr kultury Václav Riedlbauch oznámil, že volbu nového ředitele Národní galerie nechá na svém nástupci

Zcela šokující součástí tiskové konference bylo i to, že ministr prakticky zopakoval nepodložená obvinění vůči osobě Jiřího Fajta z toho, že zavinil "problémy v hospodaření NG" v letech 1997-1999. Fajt přitom nikdy nebyl generálním ředitelem NG (tím byl Martin Zlatohlávek, a před nástupem Milana Knížáka byla NG téměř rok v "nucené správě ministerstva", jak se tehdy vyjádřil ministr Dostál, pod vedením Dagmar Šefčíkové). Za stejně znějící obvinění už Fajtův právní zástupce zažaloval Milana Knížáka. Na novinářskou otázku, proč že je tak strašný politický problém vyměnit jednoho ředitele, odpověděl kocourkovský ministr: "na to si odpovězte sám…"

Mezititulky jsou redakční

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.