Přiznání Plavšičové je milníkem v devítileté historii tribunálu. "Je to poprvé, co tak vysoce postavená osoba přiznala odpovědnost za hrozné činy během války v Bosně a Hercegovině," podotkla vrchní žalobkyně Carla Del Ponteová.
ICTY chce během třídenního řízení určit výši trestu pro Plavšičovou. Tribunál po jejím přiznání označil proces za nadbytečný a soudci s obviněním nakládají, jako by bylo prokázané.
Exprezidentka tvrdí, že neuzavřela žádnou dohodu ohledně výše trestu.
"Má jediná podmínka byla, že nebudu vypovídat u jiných procesů. Nemám co říci. Ani u soudu se Slobodanem Miločevičem," řekla Plavšičová v rozhovoru pro bělehradský list Politika.
Někdejší bosenskosrbské prezidentce, propuštěné po přiznání dočasně na svobodu, hrozí doživotí. Soud však může rozhodl o nižším trestu.
"I deset let vězení však pro mě znamená prakticky doživotní trest," podotkla dvaasedmdesátiletá žena, kterou obhajuje bývalý bosenskosrbský premiér Milorad Dodik.
Haagský tribunál si kromě válečných veteránů předvolal i světové politiky a další osobnosti, například nositele Nobelovy ceny a židovského filozofa Elieho Wiesela.
Na seznamu svědků je také bývalý švédský premiér Carl Bildt, nejvyšší představitel mezinárodního společenství v Bosně v letech 1995 až 1997. Obžaloba pozvala i exministryni zahraničí USA Madelaine Albrightovou.
Biljana Plavšičová se přiznala ke zločinům proti lidskosti během válečného konfliktu v Bosně na počátku října. Stala se tak vůbec prvním vysokým představitelem bývalé Jugoslávie, který v Haagu přiznal vinu.
Bývalá profesorka biologie, jediná žena obviněná tribunálem ICTY, přiznání sdělila pomocí videolinky z Balkánu. Obžaloba poté upustila od dalších sedmi obvinění včetně genocidy.
 Bezpečnostní služba přivádí bývalou bosenskosrbskou prezidentku Biljanu Plavšičovou před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu. (16. prosince 2002) |
