Spolupracovník StB a vášnivý obhájce lidských práv poslanec Filip (KSČM) přidal důvod ještě bizarnější: zákon o zveřejnění svazků prosazují zahraniční zpravodajské služby.
Spor o archivy StB má význam hlubší a zásadnější: Jak budeme nakládat s komunistickou vládou země? Jako s jednou z mnoha českých vlád, které bývají lepší či horší, nebo jako se zvláštním obdobím nesvobody, v němž byla důstojnost člověka bezpříkladně pošlapána?
Dá rozum, že komunisté (a s nimi i část socialistické strany) budou vždy stát za tím prvním: naše rudá vláda byla jako každá jiná! To se mnoha lidem líbí. Zmenšuje to jejich vinu, hanbu, pocit ponížení a rozpaků z těch dob.
Parlamentní debatu zpestřil ministr Gross prohlášením, že ještě nedávno (před příchodem socialistů do vlády) pracovalo mnoho estébáků pro nové tajné služby. Neboli: tak jako komunisté převzali síť agentů gestapa, tak dnešní tajné služby převzaly estébáky.
Je to odhalení skandální, nechutné, mělo by otřást celým ministerstvem vnitra. Ministr Gross je ovšem, jak je v Čechách zvykem, nijak nedoložil, neuvedl žádná bližší fakta ani nepodal žádné žaloby. Mohl to vše také jen tak plácnout.
Takovými sice děsivými, ale povšechnými výkřiky, které se nikdy ničím nedokazují, se politici dorozumívají stále častěji. Pokud Gross neřekne víc, měli by se bojovně bránit jeho předchůdci Ruml a Svoboda, které tak šeredně obvinil. Grossovo prohlášení je dalším důvodem pro odtajnění.
Zavřené svazky jsou smradlavý šrapnel v rukou našich nezletilých politiků, kteří si použití toho smradu nikdy neodepřou. Otevřený svazek nebude už nic - jen důležitý snímek minulosti. Kdo je proti tomu, nechce nic jiného než další provoz estébácké šrapneliády. Zdá se, že po dvanácti letech to začínají chápat i naše zastupitelské sbory.