Socha sv. Václava v Praze od J. V. Myslbeka z roku 1912 je snad nejznámějším zpodobněním této postavy. Jméno má podle ní celé náměstí, tvoří i přirozený střed celého města. Patří mezi nejoblíbenější místo schůzek - od ryze soukromých až po masové manifestace. Chce-li někdo dodat svému prohlášení dojem vážnosti, zpravidla jej pronese se sochou za zády.
Pomník je přirozeně místem, kde se Češi pravidelně shromažďují při významných výročích a přelomových historických událostech. Od vzniku svobodného Československa přes demonstrace v období obou totalit až po sametovou revoluci. Stejně tak i během oslav úspěchů českého hokeje.
Myslbek pracoval na soše celá tři desetiletí. Zmenšená kopie pomníku je k vidění v zámeckém parku na Zbraslavi. Sousoší na Václavském náměstí prošlo nedávno rekonstrukcí. Je také chráněno speciálním kamerovým systémem proti výtržníkům, kteří by chtěli sochu zdolat.
Dříve než důstojné místo před muzeem obsadil sv. Václav Myslbekův (aby později obé nedůstojně odřízla socialistická magistrála), stál na místě současné sochy sv. Václav barokní od sochaře Jana Jiřího Bendla. Dnes ji najdeme na Vyšehradě.
Parafrázi vytvořil kontroverzní výtvarník David Černý. Václavova koně obrátil nohama vzhůru a za kopyta ho zavěsil pod prosklenou kupoli pasáže Lucerna. Knížete pak posadil zvířeti na břicho.
Motiv Myslbekovy jezdecké sochy nám navíc téměř denně prochází rukama. Od roku 1993 jsou v oběhu dvacetikorunové mince podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Na rubové straně je zpodobněn sv. Václav včetně nápisu ze zmíněného pomníku.
Vladimír Oppl je i autorem nové stříbrné medaile vydané letos v červnu. I ona je věnována patronovi české země. Na lícní straně je vyobrazen ve zbroji sedící na koni a nesoucí korouhev.
Po Václavovi je pojmenován i největší moravský zvon v katedrále sv. Václava v Olomouci. Osmitunový zvon s průměrem přes dva a půl metru nechal v roce 1827 odlít pozdější olomoucký arcibiskup Rudolf Jan u vídeňského zvonaře Söltenhofera.
Nejen zvon, ale i houby se mohou pochlubit jménem po nejvýznamnějším českém patronovi. Podle pověstí měl václavky rád i sám kníže, navíc rostou v září, kdy si země připomíná jeho mučednickou smrt.
Podle herců divadla Járy Cimrmana se však kníže spojování svého jména s houbami brání. Spojení s památnou horou Blaník mu však nikdo neodpáře. S tím, že odpočívá v hoře coby vůdce legendárního spícího vojska, které nám přijde na pomoc, až bude zemi nejhůře, nepřišli jen protagonisté neméně slavného Járy, ale ve století 19. už i jiný velký dramatik - Václav Kliment Klicpera.
Jméno světce je zároveň jedním z nejoblíbenějších českých jmen. V církevním kalendáři ho najdeme od roku 1670. Jeho obliba sice poslední roky spíše klesá, přesto žilo v roce 2002 v České republice přes 152 tisíc nositelů tohoto jména. Včetně prezidenta minulého, současného či jednoho z kandidátů na prezidenta budoucího. Fotografie Václava Klause pochází právě z památné hory Blaník.
Velkým Václavovým ctitelem byl i další významný český státník Karel IV. V novostavbě chrámu sv. Víta nechal světci zbudovat kapli, kterou vyzdobil nejkrásnějšími českými drahokamy.
Knížeti císař věnoval i korunovační klenoty. Prohlásil je za majetek sv. Václava, všichni ostatní, kteří je kdy nosili, je měli pouze symbolicky propůjčeny. I proto nese koruna název Svatováclavská.
Na hradu Karlštejn zase císař nechal schodiště Velké věže vyzdobit svatováclavským cyklem o jednatřiceti obrazech z let 1360-1363. Zpodobnění sv. Václava nalezneme i ve zdejší Kapli sv. Kříže.
Po svatém Václavovi ovšem zbyly i skutečné ostatky. Jsou uloženy v tzv. ostatkové bustě, stříbrné schránce, místy pozlacené, která světce zpodobňuje. Pochází z doby před rokem 1503 a uložena je v metropolitní kapitule u sv. Víta.
Ostatky českého patrona se nezachovaly v plném rozsahu. Jsou pohřbeny ve zmíněné kapli při jižní stěně. Lebka je ale pietně uložena v relikviáři ve svatovítské klenotnici. Pražský hrad v tisícileté historii opouští jen výjimečně, při svatováclavských slavnostech ve Staré Boleslavi ji nese kardinál na podušce davem poutníků.
Tradiční svatováclavské pouti se konají každoročně v obou staroboleslavských chrámech a patří mezi nejvýznamnější české církevní svátky. Velkou slávu země zažila v roce 1929, kdy si novodobý československý stát připomněl jubilejní tisícileté výročí Václavovy smrti (jiné údaje však jeho vraždu datují rokem 935).
Sv. Václavu je připisována i přilba, třebaže podle historiků knížeti ve skutečnosti patřit nemohla, měl totiž jiný tvar lebky. Navíc je složena ze dvou částí, chránič nosu byl prý připevněn dodatečně v 10. století.
Sv. Václavu je v Česku zasvěceno přesně 332 kostelů - od starobylých až po ty moderní, jako je tento vršovický. Byl postaven ve 30. letech podle návrhu architekta Josefa Gočára. Další kostely zasvěcené stejnému světci jsou i na Slovensku, v Lužici, Polsku, v bývalé Jugoslávii, Maďarsku, Rakousku. Ve Spojených státech jich je kolem šesti desítek.
K jedněm z nejstarším naopak patří románská rotunda sv. Václava na pražské Malé Straně, jejíž základy odkryli archeologové v roce 2005 v těsném sousedství chrámu sv. Mikuláše. Podle legendy vznikla na místě, kde se zastavil povoz vezoucí mrtvé Václavovo tělo. Pochází z přelomu 11. a 12. století.
Svatý Václav je i několikrát zpodobněn v krásných zlacených a iluminovaných rukopisech. Letos v březnu se například do Prahy vrátil významný renesanční dokument - Vita Venceslai - život a utrpení svatého Václava z roku 1585. Dlouhá léta byl považován za ztracený, než ho zakoupil pojišťovací koncern UNIQA Group Austria. Výjevy ze života knížete namaloval Matyáš Hutský od Křivoklátu za vlády Rudolfa II. Jednotlivé listy si v 3D podobě můžete prohlédnout zde.
Svatováclavský chorál Církevní píseň, jejíž kořeny sahají až do 12. století. Po několik dalších století byla neoficiální českou hymnou, v době vzniku ČSR se dokonce uvažovalo o tom, že by se stala hymnou národní. Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha, Kriste eleison. Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě. Nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave, Kriste eleison. Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi, utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave, Kriste eleison. |
