Odborníci odhadují, že je hvězda Rho Cas asi čtyřicetkrát hmotnější a sedmsetkrát větší než naše Slunce. Díky 500tisíckrát vyšší světelnosti je na severní polokouli viditelná i bez teleskopu.
Patří mezi vzácný druh hvězd, které jsou označovány jako "superobři". Její povrch se čas od času zatemní. To znamená, že teplota poklesla až o několik tisíc stupňů Celsia.
To se stalo v roce 1946, kdy astronomové zaznamenali explozi hvězdy, ale nedokázali říct, ani jak rozsáhlá byla, ani proč k ní došlo.
Deset let: Nepřetržitá kontrola
Evropští badatelé a vědci ve Spojených státech sledují Rho Cas posledních deset let nepřetržitě. To se vyplatilo v roce 2000, kdy zaznamenali velký výbuch.
Ten během 200 dní vymrštil do vesmírného prostoru tři procenta z hmoty tělesa. Exploze byla přitom podle vědců přímo spojena s potemněním jeho jasu.
"Hvězda se na jaře 2000 nejdřív rozjasnila a pak potemněla, což je velmi nezvyklé u jakékoli hvězdy," říká Alex Lobel z Harvard-Smithsonian centra.
Podle jeho vysvětlení hvězda při nárazové vlně, jež mohla až čtyřnásobně překročit rychlost světla, odhodila svůj plynný obal. To vedlo k tomu, že se její povrch dramaticky ochladil - stejně jako v roce 1946.
Jako superobr má Rho Cas vlastní atmosféru. Kdyby byla na místě našeho Slunce, sahal by její okraj až za oběžnou dráhu Marsu. Navíc hvězda nepravidelně pulzuje, a tak se hmota její atmosféry periodicky posunuje.
"Myslím, že má smysl z ní nespouštět oči," radí astronomové z Harvard-Smithsonian centra, podle nichž se nyní na hvězdě objevují tytéž anomálie, jaké předcházely výbuchu v roce 2000.
