Jeho slovům nahrává i průzkum Shopping Monitor Central Europe, který v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku provedly koncem loňského roku agentury GfK a Incoma. Podle něj Češi nakupují v hypermarketech ze Středoevropanů nejčastěji.
Jako své hlavní nákupní místo potravin užívá hypermarkety 49 procent českých domácností. V Maďarsku jim dává přednost 32 procent, na Slovensku 28 procent a v Polsku 17 procent.
|
Anglický filozof: Supermarkety zničí vše, co jim stojí v cestě |
| O negativním vlivu supermarketů je přesvědčený anglický filozof a politolog Roger Scruton, mimo jiné i bývalý poradce Margaret Thatcherové. "Diskuse o Územním plánu hlavního města Prahy jsou jenom malým dokladem toho, že Češi si dosud neuvědomili nebezpečí globalizace ani nutnost důrazně se postavit přívalu destrukce," napsal před dvěma lety v českém tisku. Upozornil na měnící se podobu českých měst i venkova, již započali cizinci, které k historii a identitě země nic neváže. "Vlastní a provozují supermarkety, kupící se na okrajích měst, kdysi poklidnými poli se prokousávají silnice, na místech, kde by to nikdo nečekal, vyrůstají podivné stavby a přinášejí s sebou obvyklé projevy městského života - auta a hluk," uvedl. Scruton tvrdí, že ohrožení jde až k úpadku městských center, devastaci venkova a kolapsu jeho ekonomiky. Zpochybňuje také tvrzení supermarketů o tvorbě pracovních míst, protože vytvářejí jen zlomek zaměstnanosti, kterou odstraní. Scruton byl přesvědčen o tom, že jestli Čechům není osud životního prostředí a hlavně měst lhostejný, tak by se měli důkladně zamyslet nad supermarkety a nad kontrolou, která by nad nimi měla být. "Dostanou-li volné pole působnosti, nemilosrdně zničí vše, co jim stojí v cestě," napsal Scruton. |
Proč? Odborníci se shodují, že lidé mnohem raději nakupují tam, kde je rozmanitá nabídka výrobků. Svou roli hraje samozřejmě i cena. Nadnárodní řetězce díky velkému obratu mohou nabídnout i zboží za nejvýhodnější ceny. Obyvatelé metropole mohou v současnosti zamířit do obřích obchodů ve Zličíně, Černém Mostě, Letňanech, Hostivaři či Průhonicích.
Strategický plán, který určuje priority rozvoje města, již předem vytipoval místa, kde by mohly obchodní areály vyrůst. "Město by mělo mít více center, už jenom kvůli tomu, aby všichni lidé nejezdili za nákupem a kulturou jenom do historického centra metropole," uvedl nedávno radní Zdeněk Kovářík.
Podle strategického plánu by střediska nákupu, služeb a kultury měla vzniknout v Dejvicích, Smíchově, Pankráci, Karlíně či Holešovicích. Střediska by tedy neměla být vyloučena na okraj metropole. Na to upozorňuje i filozof Erazim Kohák, který v radničním zpravodaji Prahy 11 komentoval stavbu šeberovského obchodního komplexu.
"Aby Jižní Město bylo svým osmdesáti tisícům obyvatel skutečným domovem, ne jen noclehárnou, potřebuje možnosti nákupu kultury, zábavy přímo ve městě, kam lidé dojdou pěšky, ne kdesi za ním," napsal například Kohák. A dodal: "Když se staví na zelené louce, vylidňují se města, lidé se stěhují za službami. Vnitřní město nenávratně vyhnívá, obchody krachují, kriminalita stoupá."
