Summit získal 33 miliard na pomoc Iráku

  • 8
Dárcovská konference o Iráku v Madridu přislíbila zemi, která se potýká s obrovskými problémy, 33 miliard dolarů pomoci. Podle expertů je to více, než uváděly pesimistické prognózy. Do 36 miliard, jež bude Irák podle odhadů pro obnovu ekonomiky do roku 2007 potřebovat, tak chybějí tři miliardy.

Česká republika na konferenci s další pomocí nad rámce již dříve přislíbené nepřišla. "Patříme k těm, kdo velmi přispěli v minulosti, na rozdíl od jiných," řekl v Madridu šéf české diplomacie Cyril Svoboda a připomněl asi 50 milionů dolarů, které Praha vyčlenila na Irák už dříve.

"Naše pomoc je reálná, je dána možnostmi rozpočtu, my si nemůžeme dovolit větší pomoc," zdůraznil Svoboda po setkání s šéfem americké diplomacie Colinem Powellem. Kromě jiného Česká republika například vypracovala projekt územního plánu Bagdádu, který Iráčané hodlají seriózně zvažovat. 

Jak na závěr konference prohlásil španělský ministr financí Rodrigo Rato, pomoc ve výši 33 miliard nezahrnuje další formy podpory, jako úvěry a humanitární či technickou pomoc.

Rato oznámil také vytvoření fondu spravovaného OSN a Světovou bankou, který bude pomoc kontrolovat. Přislíbená pomoc Iráku je nesourodou směsí humanitární pomoci, hotovosti na rekonstrukci, úvěrů, podpory exportů a týká se různých časových období.

USA již před Madridem schválily 20 miliard určených především na zlepšování bezpečnosti a ropného sektoru. Světová banka počítá do roku 2008 s úvěry ve výši tři až pět miliard dolarů a Mezinárodní měnový fond přislíbil podporu během tří let ve výši 2,5 až 4,25 miliardy. Evropská unie a její členové jen příští rok poskytnou 700 milionů eur.

Japonsko kromě již dříve ohlášené 1,5 miliardy dolarů přislíbilo 3,5 miliardy úvěrů s nízkými úroky. Saúdská Arábie posléze oznámila pomoc ve výši miliardy dolarů rozdělenou mezi financování projektů obnovy a podporu exportu. Kuvajt slíbil další půl miliardy dolarů kromě jedné miliardy, kterou již v Iráku investoval.

Iráku nabídl pomoc i jeho někdejší nepřítel, Írán, s nímž Bagdád vedl krvavou válku v 80. letech. Íránský ministr zahraničí Kamál Charrazí přišel s nabídkou 300 milionů dolarů úvěrů, pohraničních dodávek elektřiny a plynu a transportu irácké ropy přes íránské terminály. Kromě peněz, které vyčlenily Spojené státy, bude ostatní příspěvky spravovat nový fond řízený Světovou bankou, OSN a Iráčany.

Fond by měl uklidnit dárce, kteří mají obavy z přílišného vlivu Spojených států na rozvojovou pomoc v Iráku. Ani to však nepřesvědčilo odpůrce irácké války, jako jsou Francie, Německo a Rusko, aby nabídli pomoc na rekonstrukci Iráku.

Francouzský ministr obchodu Francois Loos dal opět najevo politování, že poslední rezoluce OSN nezahrnula časový harmonogram předání moci Iráčanům. Potvrdil, že Paříž neplánuje další pomoc nad rámec společné pomoci EU, ale nevyloučil, že k tomu může dojít v budoucnu.

Během jednání se Svoboda setkal s ministrem zahraničí USA Colinem Powellem, který potvrdil zájem Washingtonu, abychom se plně angažovali v procesu obnovy Iráku. Powell podle Svobody ocenil naši zemi za to, že velmi přispívá při rekonstrukci Iráku, jeho stabilizaci a při posilování bezpečnosti na Blízkém východě. Vyzdvihl také, že jsme patřili k 17 zemím, které v Madridu zastupoval ministr zahraničí. Přes 40 ostatních států reprezentovaly delegace na nižší úrovni.

Svoboda Powellovi řekl, že je potřeba, aby české firmy dostaly šanci v procesu obnovy. Věci se prý v tomto směru hýbou - rýsují se podpisy kontraktů na některé projekty. "Nyní jdou ale pomaleji, než si všichni přejí," dodal český ministr.

,

Video