Právě na pražském summitu NATO v Praze 22. listopadu 2002, byly schváleny klíčové kroky k reformě nejen velících struktur NATO, ale zejména vojenských schopností aliančních sil (tzv. Pražský závazek ke schopnostem, PCC), tedy armád jednotlivých členských zemí.
Česko se stydět nemusí
"I když Česká republika má jisté rezervy, za své výsledky se nemusí stydět. Viz například protichemická jednotka v Liberci nebo právě otevřené alianční Centrum proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově," vypočítává úspěchy ČR za dobu od summitu vicepremiér Alexandr Vondra. – více zde
Dobře je na tom Česko také pokud jde o prosazování civilně-vojenské spolupráce při působení v misích, tzv. jednotky CIMIC. Ty mají na starosti spolupráci vojáků a místních obyvatel, čeká se od nich znalost prostředí i třeba jazyka.
"CIMIC jsou v Česku o krok dál, než ve většině členských zemí NATO, začíná se s nimi pracovat na strategické úrovni a začínají být součástí každé mise," tvrdí Zuzana Fialová, bývalá poradkyně mise NATO v Afghánistánu.
Alianci trápí nedostatek financí a politické vůle
Experti se nicméně zdůraznili i problémy, s nimiž se Aliance potýká. Jedním z největších je nedostatek financí. "Stále trvá neochota evropských spojenců dávat dostatek peněz na obranu," uvedl Alexandr Vondra.
Jen sedm zemí ze šestadvaceti vydává na obranu dohodnutá aspoň dvě procenta HDP, ČR letos dokonce jen kolem 1,5 procenta. "Důsledkem je, že technologické nůžky v oblasti vojenských schopností mezi Evropou a USA se rozevírají," dodal.
"To si nemůžeme dovolit, je potřeba mít transatlantické bezpečnostní projekty, jako například protiraketová obrana, protože jinak se Aliance rozkolísá. A kromě NATO prostě není příliš mnoho jiných variant, jak si zajistit bezpečnost," uvedl náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar.
Podle Pojara k posilování bezpečnosti nemůže dojít bez větší politické podpory. "NATO je víceméně v defenzivě a chybí v něm politická vůle k prosazení toho, co chceme udělat k pojištění bezpečnosti," řekl Pojar.
Spolupráce NATO a EU? Za pět let k posunu nedošlo
Účastníci konference se shodli na tom, že od summitu v Praze k žádnému velkému posunu ve vztazích NATO a Evropské unie nedošlo. "Za těch pět let jsme zjistili, že se navzájem potřebujeme, protože novodobé krize se nedají řešit jen vojensky, je potřeba i civilně," řekl Füle, podle něhož ale úroveň kontaktů mezi NATO a EU není ideální.
Podle Karla Kovandy, představitele ředitelství pro vnější vztahy Evropské komise, je to právě EU, která má na rozdíl od NATO širší škálu možností, jak zvládat nevojenské krize.
Právě spolupráce vojenských a civilních složek je potřeba při operaci v Afghánistánu, které NATO velí od roku 2003. Tam Aliance začala instalovat své provinční rekonstrukční týmy (PRT), které mají s civilní obnovou pomáhat.
S tím je ale problém. Jednak je podle velvyslance Füleho NATO primárně odpovědno za bezpečnost, nikoli za rekonstrukci a rozvoj, a nemá k tomu vhodné prostředky.
A jednak se nijak nevyhodnocuje úspěšnost práce PRT. "V NATO není hodnotící materiál o tom, jak jaký model PRT funguje, zatím jich v Afghánistánu běží několik," tvrdí Zuzana Fialová s tím, že bez takového hodnocení se tato mise nehne z místa.
Rozšiřování NATO je úspěchem
Na summitu v Praze byly rozdány pozvánky do NATO sedmi novým členům. "To byl největší úspěch pražského summitu," řekl Alexandr Vondra.
Rozšiřovacím summitem by mohl být i ten následující v Bukurešti, kde by mohly pozvánku obdržet Albánie, Chorvatsko a Makedonie. Debatéři se shodli na tom, že k tomuto rozšíření pravděpodobně dojde i přes nevyřešený problém Kosova a nelibost Ruska.
"Skutečně přetrvává jistý problém ve vztahu NATO a Ruska," říká docent Masarykovy univerzity Zdeněk Kříž, podle něho je ale otázkou, do jaké míry za to může NATO a jeho rozšiřování a do jaké Rusko a jeho politika.
"Podle mě je za to spíše zodpovědná sovětská strategická kultura, pro niž je charakteristické mít vliv v okolních zemích tak, že je Rusko bude ovládat," uzavírá Kříž.
Výsledek? Byl to úspěšný summit
I když experti na konferenci, kterou organizovalo sdružení Jagello 2000 a Mezinárodní politologický institut, pojmenovávali zejména problémy, jimž NATO čelí, celkové vyznění pražského summitu je prý pozitivní, a to i pro Česko.
"Česká republika patří k zemím, které jsou v NATO nositelem transformace," řekl na závěr velvyslanec Füle s tím, že to byl právě summit v Praze, který pojem transformace do NATO zavedl. "Přejme si více takových úspěšných summitů, jako byla Praha," dodal velvyslanec na závěr konference k pětiletému výročí této vrcholné schůzky.
